Pobyt v chladné místnosti nebo v chladném prostředí obecně při nedostatečném oblečení může skutečně vést k onemocnění. Přestože je teorie o náchylnosti k infekcím kvůli suché sliznici rozšírená a dává smysl, nepodařilo se ji prozatím prokázat, a to především kvůli ne úplně jasně definovanému pojmu „suchá sliznice“ [1]. Pokud ale jako suchou sliznici označujeme sníženou produkci hlenu, který náš nos tvoří jako přirozenou bariéru proti infekci, něco na tom je.
Ačkoli se vám to možná nezdá, čelíme virovým a bakteriálním útokům každý den. Ty jsou odráženy už při prvním kontaktu pomocí první linie: 1) kůže, 2) trávicího traktu a 3) dýchacího traktu. V případě kůže a trávicího traktu se lze snadněji bránit infekci, velice pomáhá dodržovat základní hygienické zásady, mýt si ruce a potraviny či je tepelně zpracovat (myšleno potraviny). U respiračního traktu už se situace komplikuje. Určitě jste někdy jela v autobuse, tramvaji nebo byla kdekoliv v uzavřeném prostoru s někým, kdo měl příznaky nějaké infekční choroby a občas si odkašlal nebo kýchl. Při jednom kýchnutí se do vzduchu uvolní až 100 tisíc částic patogenu [2]. A tyto částice se snaží do našeho těla dostat mimo jiné přes náš nos. Jednou z nejlepších obran (a v době nachlazení nebo alergií také nejotravnější) je produkce hlenu, který má kromě čisticí funkce ještě funkci zesílení obrany proti patogenům tím, že jim prostě neumožní „hladce přistát“. Navíc v případě nosu můžete patogeny i aktivně odklízet neboli vysmrkat. Nedávno se dokonce ukázalo, že při napadení bakteriemi jsou buňky v nose schopné vyrábět „bomby“, váčky plné antibakteriálních látek, kterými pak bakterie doslova bombardují [3].
Naše tělo má za normálních okolností teplotu cca 37 °C (±1 stupeň). Na tuto teplotu je nastaven i náš imunitní systém, vše funguje, jak má. Při horečce se náš imunitní systém uvede do bojové pohotovosti, kdy bojuje s nepřítelem i za cenu poškození našeho těla (proto je horečka časově omezená) a horečka navíc znesnadňuje množení patogenu [4, 5]. Při podchlazení naopak dochází k útlumu imunitního systému a patogeny mají nejen více času na práci, ale i samotná práce jim jde lépe od ruky [6].
Proč jsme náchylnější k onemocnění, i když necítíme, že by nám byla zima? Teplota ±37 °C se vztahuje na vnitřní teplotu našeho těla. Ta se ale nevztahuje na celé tělo. Ruce, nohy, uši a nos (!) mají obecně nižší teplotu než naše orgány [7]. To už samo o sobě nahrává patogenům i v normálním počasí. V zimě (ale i při dlouhodobém pobytu ve studené místnosti) však teplota těchto částí našich těl ještě více klesne, což vede k útlumu aktivity imunitního systému (minimálně u myšek [8]). Při nižší teplotě dochází v nose k útlumu produkce hlenu (a „bomb“) [9] a nejspíš může dojít i k jeho vysychání (ale znovu, přímý efekt schnutí je stále sporný). Tento útlum je však pouze dočasný a je tedy otázka, zda má na rozvoj takový vliv, jako je tomu například u pacientů se syndromem „prázdného nosu“, kdy dochází ke kompletní ztrátě schopnosti produkce hlenu v nose [10].
Závěrem nelze než konstatovat, že oblečení přiměřené teplotě absolutně neuškodí, stejně jako sprej do nosu na bázi solného roztoku.
Pro Zeptej se vědce odpovídal David
Zdroje:
[1] https://link.springer.com/article/10.1007/s00405-010-1391-z
[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6364649/
[3] https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(18)31351-4/fulltext
[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35820685/
[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4869589/
[6] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cen3.12298
[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499843/
[8] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fimmu.2014.00023/full
[9] https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(22)01423-3/fulltext