Kofein je povzbuzující látka, která dočasně potlačuje únavu a pomáhá udržet bdělost, a proto se těší mezi lidmi velké oblibě. Pro svoje užití a následné účinky je kofein zařazován mezi nejužívanější psychoaktivní látky, které velmi často konzumujeme, aniž bychom o tom měli sebemenší ponětí.
Kofein je velmi jednoduše vstřebatelný v žaludku a ve střevě. Za jeho dobrou vstřebatelností stojí rozpustnost v tucích. Díky těmto vlastnostem může snadno procházet krevně-mozkovou bariérou až do mozku, kde blokuje působení adenosinu, což je molekula, která nám navozuje únavu a ospalost. Ale nepůsobí jen tam, kromě působení v mozku dokáže procházet i skrze jiné lidské tkáně, a ovlivňovat tak mnoho dalších chemických reakcí probíhajících v lidském těle, mimo jiné i odbourávání tuků při sportu [1].
Kofein po obědě třikrát jinak
Kofein je obsažen v kávě, černém či zeleném čaji, kakau, a tedy i v čokoládě obsahující pravé kakao [2]. Pokud tedy pijete čaj, dáte si po obědě kávu a k ní jako zákusek čokoládovou tyčinku, s největší pravděpodobností do sebe dostanete poměrně vysokou dávku kofeinu.
Pro představu: jeden šálek kávy obsahuje 65–95 mg kofeinu, jeden hrnek čaje asi 75 mg kofeinu a padesátigramová čokoládová tyčinka obsahuje 10–25 mg kofeinu. To je dohromady skoro 200 mg kofeinu, přičemž u dospělého člověka se považuje za bezpečnou dávku kolem 400 mg kofeinu denně [3–5, 8]. Takto tedy přijmete polovinu bezpečné denní dávky kofeinu již za jednu svačinku po obědě. Ale přiznejme si narovinu, dokážeme vydržet za den jen u dvou šálků kávy, dvou hrnků čaje a dvou čokoládových tyčinek? Já osobně tuto hranici občas porušuji, ale ne nijak extrémně. Každopádně je potřeba kofein konzumovat s rozumem a pokud možno nepřekračovat doporučenou dávku, a to hlavně v případě, kdy na sobě začnete pociťovat možné nežádoucí účinky.
Nadměrná konzumace kofeinu může vést k řadě lehčích nebo těžších nežádoucích účinků, které se mohou projevovat při požití většího množství kofeinu (více než 15 mg/kg tělesné váhy, hodnoty ale nejsou u všech lidí stejné). Mezi lehčí nežádoucí účinky se řadí například neklid, nervozita či podrážděnost a mezi těžší delirium (neboli blouznění či zmatenost), zvracení, svalový třes a křeče [5]. Je důležité podotknout, že se výše uvedené nežádoucí účinky mohou u některých lidí projevit i při mnohem nižším množství přijatého kofeinu a naopak u jiných lidí stejné množství nemusí vyvolat nic.
Kofein v doplňcích stravy
Kofein obsažený v doplňcích stravy je zcela totožný s tím, který pijeme v kávě, jejich účinek je tedy stejný. Do doplňků stravy se kofein přidává kvůli svým pozitivním účinkům na soustředění a zlepšení fyzického výkonu při sportu. Tedy pokud chcete zhubnout a užíváte doplňky stravy s kofeinem, jeho hlavním úkolem je povzbudit a zvýšit výkon, a tím pádem motivovat k dalšímu cvičení.
Co se týče biochemické stránky, kofein prostřednictvím různých mechanismů v lidském těle ovlivňuje zpracovávání cukrů a tuků v buňkách, a podporuje tak jejich odbourávání [3].
Rozdíl je v rychlosti účinku
Čím se ale hlavně liší kofein přijatý v kávě oproti kofeinu v doplňcích stravy, je rychlost nástupu účinků. Kofein obsažený v kávě, tedy v tekuté formě, se rychleji vstřebává do organismu, a tím pádem velmi rychle vzroste jeho koncentrace v lidském těle. Očekávaný efekt tedy nastane mnohem rychleji. Právě rychlý nárůst koncentrace kofeinu v organismu může u některých lidí vést k nevolnostem, motání hlavy, bušení srdce, až k příznakům podobným úzkostem [5].
Naopak kofein obsažený v tabletách se uvolňuje postupně, navíc až v žaludku po rozpuštění tablety.
Kofein se pro sportovní účely podává i v dalších, lépe vstřebatelných formách, a to jako gely nebo papírky pod jazyk. Ty obsahují větší množství kofeinu, aby se optimalizoval jeho efekt. V takovém případě se podobá rychlost jeho vstřebávání a nástup účinku konzumaci v kávě, je tedy oproti tabletám výrazně rychlejší.
V kávě není jen kofein
Hlavní příčinou nežádoucích účinků po konzumaci kávy však nemusí být rychlá změna koncentrace kofeinu v organismu. V kávě se přirozeně vyskytují i další chemické sloučeniny. Kromě kofeinu obsahuje káva různé antioxidanty (jako je například chlorogenová kyselina nebo melanoidiny), taniny a diterpeny.
Všechny tyto sloučeniny nějakým způsobem ovlivňují vnitřní prostředí žaludku, mimo jiné jeho kyselost. To je pro lidské tělo za určitých podmínek velmi prospěšné, ale u někoho může dojít až k překyselení žaludku a nevolnostem [6, 7].
Pít, či nepít kafíčko?
Přestože tady mluvíme o negativních účincích kofeinu, je velmi důležité závěrem zmínit, že kofein patří mezi dobře prozkoumané molekuly a s největší pravděpodobností má u zdravého člověka silný ochranný efekt. Pomáhá oddálit některé civilizační choroby jako například onemocnění srdce a cév, cukrovku či riziko mrtvice [9]. Proto se pití kávy v umírněném množství spíše doporučuje, ale je velmi důležité poslouchat i svoje tělo. Pokud je vám tedy po kávě zle, tak ji jednoduše nepijte. Nemusí totiž za tím vším nepříjemným stát kofein, ale pravděpodobně jiné sloučeniny obsažené v kávě.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Andrea
Zdroje:
[1] Ruiz-Moreno C, Gutiérrez-Hellín J, Lara B, Del Coso J. Effect of caffeine on muscle oxygen saturation during short-term all-out exercise: a double-blind randomized crossover study. Eur J Nutr. 2022 Sep;61(6):3109-3117. doi: 10.1007/s00394-022-02875-2. Epub 2022 Apr 2. PMID: 35366092; PMCID: PMC9363319.
[2] Reddy VS, Shiva S, Manikantan S, Ramakrishna S, Pharmacology of caffeine and its effects on the human body, European Journal of Medicinal Chemistry Reports, Volume 10, 2024, 100138, ISSN 2772-4174, https://doi.org/10.1016/j.ejmcr.2024.100138. (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2772417424000104)
[3] Food supplements containing caffeine
[4] https://nutrition.ucdavis.edu/outreach/nutr-health-info-sheets/pro-caffeine
[5] Cappelletti S, Piacentino D, Sani G, Aromatario M. Caffeine: cognitive and physical performance enhancer or psychoactive drug? Curr Neuropharmacol. 2015 Jan;13(1):71-88. doi: 10.2174/1570159X13666141210215655. Erratum in: Curr Neuropharmacol. 2015;13(4):554. Daria, Piacentino [corrected to Piacentino, Daria]. PMID: 26074744; PMCID: PMC4462044.
[6] https://www.coffeeandhealth.org/health/coffee-and-caffeine/compounds-in-coffee
[7] Makiso MU, Tola YB, Ogah O, Endale FL. Bioactive compounds in coffee and their role in lowering the risk of major public health consequences: A review. Food Sci Nutr. 2023 Nov 22;12(2):734-764. doi: 10.1002/fsn3.3848. PMID: 38370073; PMCID: PMC10867520.
[8] https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/caffeine
[9] Emadi RC, Kamangar F. Coffee’s Impact on Health and Well-Being. Nutrients. 2025 Aug 5;17(15):2558. doi: 10.3390/nu17152558. PMID: 40806142; PMCID: PMC12348139.