Dostupných pramenů k tématu je sice mnoho, ale není snadné se v nich vyznat a vyvodit jasný závěr. Důvodem debaty okolo účinků omega-3 mastných kyselin je charakter dostupných studií, jejichž drtivá většina je tzv. observačního (pozorovacího) typu, což je typické pro doplňky stravy obecně. Studie tedy porovnávají podíl tučných ryb (losos, makrela), a tím i omega-3, ve stravě sledovaných skupin s určitými ukazateli zdraví [1]. Na základě těchto populačních studií existuje většinová názorová shoda o obecné prospěšnosti omega-3 a také byl odbornými společnostmi stanoven tzv. adekvátní denní příjem omega-3 [2]. Nelze z nich ale vyvodit příčinnou závislost. Randomizovaných studií zaměřených přímo na to, zda podávání doplňků stravy s omega-3 skutečně funguje v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, je již méně a jejich závěry jsou nejednoznačné [3–6]. Výsledky dvou velkých studií citovaných v článku tak byly dychtivě očekávány, konečné rozuzlení však nepřinesly. Zatímco první studie REDUCE-IT přinesla senzační výsledky ve prospěch omega-3 a vedla v USA ke schválení přípravku Vascepa® [7], novější studie STRENGTH tyto nálezy nepotvrdila [8]. Na první část dotazu tedy prozatím věda nemá jednoznačnou odpověď.

Omega-3 index vyjadřuje procentuální zastoupení omega-3 v celkovém obsahu mastných kyselin v membránách červených krvinek. Je vhodným ukazatelem obsahu omega-3 v jiných tkáních a jeho hodnota dobře sleduje jejich dlouhodobý příjem [9,10]. Omega-3 jsou velmi citlivé na přítomnost vzdušného kyslíku i na zvýšenou teplotu. Proto se může skutečný efektivní příjem oproti očekávanému lišit s typem a kvalitou doplňků stravy či způsobem přípravy ryb či jiných pokrmů. Dále odráží omega-3 index rozdíly ve vstřebávání v závislosti na stavu metabolismu, typu doplňku i složení stravy. Nízký omega-3 index (pod 4 %) se z pozorovacích studií ukazuje jako rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění, opět ale nelze tento faktor oddělit od jiných v dané populaci (genetická predispozice, životní styl apod.) [11]. Oproti tomu poměr omega-3/omega-6 ve stravě je považován spíše za překonaný, mimo jiné proto, že vědci nedokázali definovat jasnou doporučenou hodnotu. Navíc tento poměr nebere v potaz jiné mastné kyseliny [12,13]. Absolutní příjem omega-3 je pravděpodobně důležitější a omega-3 index lze skutečně navýšit čistým doplňováním bez úpravy jiných stravovacích návyků, není tedy v principu nutné jiné složky omezovat [14]. Samozřejmě to ale záleží na celkovém množství tuků ve stravě. Pokud tuky tvoří velkou část diety, je určitě na místě si poměr mastných kyselin hlídat.

Abych to shrnula, není jasné, zda je podávání doplňků s obsahem omega-3 mastných kyselin účinnou prevencí kardiovaskulárních a jiných závažných onemocnění. Zdravá strava by měla být bohatá na různé typy tuků s hojným zastoupením omega-3 a zařazením ryb do jídelníčku určitě nic nezkazíte.

Zajímavost na závěr: Zmiňovaná metoda našich babiček „rybí tuk na lžičku“ byla zavedena na začátku 20. století jako prevence křivice, která byla v té době hojně rozšířena zejména u čistě kojených dětí žijících v Severní Americe. Důvodem byl ale nedostatek jiného nutrientu, který tresčí olej obsahuje, a to vitaminu D [15]. Zvýšení příjmu omega-3 tak nebylo cílem, ale spíše vedlejším účinkem tohoto zásahu.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Terka

Zdroje:

[1] doi.org/10.1093/advances/nmaa029

[2] https://ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-HealthProfessional/

Poznámka: Uvedená adekvátní dávka pro dospělé zahrnuje i rostlinnou kyselinu alfa-linolenovou (ALA). V odpovědi se věnujeme zejména omega-3 mořského původu (DHA, EPA), kterých se týkají zmíněné studie a které obsahuje většina doplňků.

[3] https://doi.org/10.1056/nejmoa1804989

[4] https://doi.org/10.1056/nejmoa1811403

[5] https://doi.org/10.1155/2015/143109

[6] https://doi.org/10.1016/j.numecd.2013.12.004

[7] https://doi.org/10.1056/NEJMoa1812792

[8] https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2773120

[9] https://doi.org/10.1016/j.plefa.2018.03.003

[10] https://doi.org/10.3945/ajcn.112.041343

[11] https://doi.org/10.1093/ajcn/87.6.1997s

[12] https://doi.org/10.1017/s000711450784284x

[13] https://www.nature.com/articles/s41569-019-0206-1

[14] https://doi.org/10.3389/fnut.2023.1072653