Aby bylo možné na vaši otázku správně odpovědět, musíme si nejprve ujasnit, co vlastně „smažit se na slunci“ znamená z biologického hlediska.

Při opalování dochází k reakci naší kůže s ultrafialovým (UV) zářením pocházejícím ze Slunce. Toto záření způsobuje zátěž pro naše buňky a poškozuje jejich DNA, a naše kůže se tak brání těmto negativním důsledkům tvorbou většího množství ochranného pigmentu melaninu, což se projevuje ve formě tmavého zbarvení. Samotné opálení tedy ve skutečnosti značí poškození kožních buněk. Dlouhodobé vystavování se slunečnímu záření může zvyšovat riziko vzniku rakoviny a předčasného stárnutí kůže [1]. Opalování se (ať už venku, či v soláriu) je tedy z podstaty věci pro naše zdraví velmi škodlivé.

Samoopalovací kosmetika byla vyvinuta jako možnost získat opálený vzhled kůže bez jejího poškození. Ve své podstatě by její používání mělo být bezpečnou alternativou, je ovšem třeba, abychom byli stále obezřetní. Princip fungování samoopalovacích krémů je vcelku jednoduchý. Jejich hlavní složkou je chemická látka dihydroxyaceton, zkráceně DHA. Jedná se o jednoduchý cukr, který při styku s naší kůží reaguje s bílkovinami na jejím povrchu. Během této reakce vzniká skupina žlutohnědých pigmentů, tzv. melanoidinů, které imitují opálení. K reakci dochází opravdu jen na povrchu kůže (tzv. stratum corneum), kde se nacházejí již odumřelé buňky (keratinocyty), které se časem z pokožky oddělí. „Samoopálení“ je tedy pouze dočasné [2].

Jedním z hlavních rizik použití samoopalovacích krémů je to, že při reakci mezi DHA a aminokyselinami v kůži dochází k tvorbě tzv. škodlivých volných radikálů, které opět vystavují naše buňky stresu a mohou vést k poškozování buněčných struktur, DNA a předčasnému stárnutí kůže [2, 14]. Tato tvorba škodlivých radikálů je ještě více urychlena působením slunečního záření, a tak je při používání samoopalovací kosmetiky zapotřebí se mu vyhýbat [2, 6]. Další zajímavostí je to, že krémy obsahující DHA oslabují přirozenou tvorbu vitamínu D vlivem slunečního záření [3].

Evropský vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitelů (Scientific Committee on Consumer Safety) však v roce 2010 vyhodnotil látku DHA v samoopalovací kosmetice jako zdraví nezávadnou až do koncentrací dosahujících maximálně 10 % (3–5 % pro osoby se světlejší pletí, 5–10 % s tmavší pletí) [4]. Je však důležité zmínit, že použití DHA ve více než 5% koncentraci může vést ke zvýšené náchylnosti k sluncem vyvolané tvorbě volných radikálů, a to až po dobu 24 h od samotného nanesení. To samozřejmě představuje problém pro osoby, které si aplikují tyto krémy (s více jak 5% obsahem DHA) každý den nebo každý druhý den [5, 6].

Hlavním kritériem při posuzování daného produktu by tedy mělo být jeho složení. Ideální je volba produktů s co nejnižším množstvím DHA (existují i emulze obsahující pouze 0,01–0,9 % DHA), dále je pak důležité dbát na ostatní přídavky jako například ochranný faktor proti slunci (SPF) nebo přírodní antioxidanty, které mohou pomáhat s vychytáváním oněch škodlivých volných radikálů (je však zapotřebí podrobnějších studií, aby bylo možné tento efekt s jistotou potvrdit) [5].

Nevhodné složky jsou naopak příliš vysoké koncentrace DHA (nad 10 %) [2, 4], případně příliš vysoké koncentrace konzervačních činidel, která mohou narušovat přirozenou hormonální rovnováhu, jako například butylhydroxytoluen (BHT) (považován za bezpečný do koncentrací 0,8 %) [11] nebo butyl- a propylparabeny (bezpečné, pokud celkový součet jejich jednotlivých koncentrací nepřekročí 0,19 %) [9, 10, 12, 13].

V neposlední řadě je důležité zmínit také to, že látka DHA je dosud schválena pouze pro místní použití přímo na kůži. Využití tzv. „nástřiků“ samoopalovacích krémů, kdy může dojít k vdechnutí DHA i jiných látek, případně mohou být zasaženy sliznice očí nebo rtů, nebylo doposud americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) schváleno a bude potřeba více studií ohledně bezpečnosti tohoto způsobu aplikace samoopalovacích krémů [5, 7, 8]. Mezi zaznamenané vedlejší účinky tohoto způsobu aplikace patří vyrážky, kašel, závratě, a někteří lékaři dokonce zmiňují obavy ze zvýšeného rizika onemocnění plic [5].

Závěrem tedy můžeme shrnout, že samoopalovací krémy jsou bezpečnějším způsobem získání opáleného vzhledu, než je opalování se na slunci či návštěva solária. Nicméně je nutné připomenout, že tato imitace opálení samoopalovacími přípravky nevytváří dostatečnou ochranu proti zmíněnému UV záření. Proto bychom se při jakémkoliv pobytu na slunci měli chránit krémy s ochrannými faktory proti slunci (SPF), a to i (a zejména!) v případě použití samoopalovací kosmetiky [2].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Pavlína