Vitamíny jsou životně důležitá součást naší stravy. Některé z nich si naše tělo dokáže samo vyrobit, většinu je nutno ovšem přijímat ve stravě. Podílí se na řadě fyziologických pochodů a biochemických reakcí v těle. Stejně tak minerály jsou potřebné pro celkový chod našeho organismu a udržení vnitřního prostředí. Pokud máme dostatečně pestrou stravu, potřebné látky získáváme z jídla. Normálně fungující jedinec, dokonce i většina sportovců, zvládá pokrýt veškeré potřeby vitamínů a minerálů stravou.

Protože bylo potřeba vytvořit nějaký systém vyjadřující potřebné množství vitamínů a minerálů pro lidský organismus, vznikl pojem „doporučená denní dávka“ – DDD. Vyjadřuje množství, které je nutné k udržení správné hladiny vitamínů v krvi průměrně zdravé osoby (DDD je určena pro příjem 2000 kcal, proto u některých jedinců můžeme vitamíny navýšit poměrově vůči jejich příjmu; viz odkaz na článek na Wikipedii v sekci Další čtení). V roce 2011 došlo v rámci Evropské unie k přejmenování doporučené denní dávky na „denní referenční hodnotu příjmu“ – DRHP. Tyto hodnoty jsou uvedené na obalu doplňků stravy a umožňují spotřebiteli zorientovat se ve složení přípravku.

Každý doplněk stravy, jako jsou třeba právě vitaminové shoty, musí mít splněné legislativní požadavky, jako je například oznámení uvedení doplňku stravy na trh na Ministerstvu zemědělství. Nebo si může výrobce nechat vypracovat posouzení zdravotní bezpečnosti Státním zdravotním ústavem na základě předloženého složení přípravku, což se v praxi často neděje, protože je to dobrovolné, nikoliv povinné. Také musí splňovat požadavky dle vyhlášky č. 58/2018 Sb. a dalších směrnic a seznamů, kde je uvedeno, které vitamíny, minerály a další látky mohou být, případě nesmí být v přípravcích použity. Zároveň platí, že za bezpečnost doplňku stravy odpovídá výrobce nebo distributor přípravku. Bez tohoto procesu nesmí být žádný přípravek uveden na trh, na druhou stranu není laboratorně kontrolován obsah uvedený na obalu, což je významný rozdíl proti léčivým přípravkům (lékům), které podléhají mnohem přísnějším kontrolám [2–4].

Nemá smysl zaobírat se zde jednotlivými látkami ve zmiňovaném doplňku. Stačí, abychom si uvědomili, že ony zmiňované DRHP pro každou sloučeninu zohledňují průměrný metabolický obrat zdravého člověka (spotřebu obsažených látek naším tělem při „běžném provozu“), který sice může být u sportovce vyšší, avšak nikoliv dramaticky, jak předpokládá tento výrobek. Tabulka uvedená na stránkách prodejce ukazuje, že některé vitamíny jsou obsažené v přípravku v mnohonásobně vyšším množství, než je doporučená denní dávka.

Například u vitamínu C je tato dávka v 15 ml výrobku více jak šestkrát vyšší (625 %), než je doporučováno, což je dávka v podstatě zbytečná. Nadbytek vitamínu se totiž nejenže vyloučí močí, ale naše tělo ho v takto vysoké koncentraci nedovede ani všechen vstřebat [5]. To v zásadě platí i pro ostatní obsažené vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny řady B).

Existují sice práce, které naznačují, že např. vysoké dávky vitamínu C snížily mortalitu pacientů s COVID-19 (neboli úmrtnost, počet zemřelých na dané onemocnění za určité časové období) [6], avšak tím už se bavíme o specifických zdravotních komplikacích, pro něž s ohledem na další složení nebyl tento přípravek navrhován.

Naopak vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle ukládají a pak se uvolňují v době potřeby, také to ale znamená, že se jich hůř zbavujeme. V obecném kontextu je potřeba zvážit rizika – např. vitamín A je notoricky známý tím, že předávkování může vést k chronické i akutní toxicitě a že se při nevhodném dávkování chová jako teratogen (poškozuje plod) [7]. Ten je zde ale nahrazen beta-karotenem, který už pro tělo nepředstavuje zásadní problém (toxicita je nepravděpodobná), jelikož nadbytek beta-karotenu, které si tělo nepředělá na vitamín A, snadno vyčůráme. Standardní dávka tohoto shotu obsahuje např. 24 mg vitamínu E, přičemž ale doporučená denní dávka je jen 15 mg/den. Vitamín E je silný antioxidant, nicméně jeho nadbytek je rovněž toxický [8]. Něco podobného bylo evidováno i u chromu, který je rovněž ve výrobku obsažen [9].

Další jeho složkou jsou aminokyseliny (fermentovaná rostlinná směs AminoBoost+), které tvoří základní stavební jednotku bílkovin, proto jsou doporučovány zejména sportovcům na podporu tvorby svalové hmoty [10, 11]. Z hlediska sportovní výživy je vždy potřeba opírat se o patřičné zdroje, což je mnohdy těžké. Za ověřený, renomovaný zdroj platí Mezinárodní společnost sportovní výživy (International Society of Sports Nutrition), která sbírá opravdu obsáhlé množství dat z různých vědeckých prací a výzkumů. Na jejich webu tak lze najít řadu tematicky zpracovaných souhrnných článků, kterým říkáme Position Statements, což není nic jiného než vyjádření k určitému stanovisku. Z „Position Statements“ příspěvku „Dietary Supplements and Sports Performance: Amino Acids“ vyplývá, že drtivá většina aminokyselin podávaných zvlášť ve formě doplňků nefunguje na zlepšení sportovního výkonu [12]. To ostatně potvrzuje i jiný kvalitní zdroj, Australian Institute of Sport, který za jedinou prospěšnou aminokyselinu podávanou v doplňcích považuje beta-alanin [13]. Zde znovu připomínáme, že se bavíme o náhradním příjmu aminokyselin v doplňcích, tedy nad rámec běžného jídla, které samozřejmě musí aminokyseliny, resp. bílkoviny, obsahovat.

K doplňkům sportovní výživy je třeba přistupovat střízlivě a nemít příliš velká očekávání. Většinou lze výkonnost posunout zejména správnou sportovní výživou a vhodně zvoleným tréninkem. Výjimkou jsou jen doplňky pomáhající správnému hospodaření s vodou, elektrolyty a zdroji energie, které jsou ve sportu, zejména vytrvalostním, prakticky nezastupitelné [14; Další čtení].

Závěrem:

Je potřeba si dávat pozor na pravidelné nadměrné přijímání některých vitamínů a minerálů, protože si můžeme dokonce i uškodit. Ve specifických případech, kdy je potřeba nějaké živiny doplňovat doplňky stravy (například při těhotenství, nedostatku vitamínu zjištěného z krve, při sníženém příjmu kvalitní stravy nebo při zvýšené celkové zátěži organismu) je vždy lepší volit takové doplňky, kdy nebudeme příliš překračovat doporučenou denní dávku a nebo budeme brát přesně takové množství, které nám doporučí pro danou situaci lékař.

Pro Zeptej se vědce odpovídali Ivona a Aleš

Zdroje:

[1] https://is.muni.cz/th/hcz9q/SedlikovaBakalarkavitaminy.pdf

[2] https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zdravi-vyziva-a-bezpecnost-potravin-a-predmetu-bezneho-uzivani/doplnky-stravy-zdravotni-tvrzeni/uvadeni-doplnku-stravy-do-obehu/

[3] https://eagri.cz/public/portal/mze/potraviny/legislativa/zakon-o-potravinach/provadeci-predpisy-mze/vyhlaska-20185-58

[4] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-225

[5] https://doi.org/10.1046/j.1523-5408.2002.00005.x

[6] https://doi.org/10.1002/hsr2.762

[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK532916/

[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK564373/#article-31228.s8

[9] https://ods.od.nih.gov/factsheets/Chromium-HealthProfessional/#h2

[10] https://doi.org/10.1345/aph.17327

[11] https://is.muni.cz/th/k57vm/BP_Vetvene_aminokyseliny_ve_zdravi_a_nemoci.pdf