Kam se evoluce bude vyvíjet, to se prakticky odhadnout nedá – záleží to na budoucím vzniku evolučních novinek, které jsou z principu nepředpověditelné (jinak by to nebyly opravdové novinky ve smyslu překvapivých inovací) [1].
Trendy jsou pro každou skupinu jiné
Nějaké trendy sice můžeme pozorovat, problém je však v tom, že ty trendy jsou pro každou skupinu jiné. Některé skupiny mají sklon zvětšovat svou tělesnou velikost, jiné naopak zmenšovat atd. A my nevíme, která z těch skupin přežije a která postupně vymizí.
Je jistě pravděpodobnější, že se budou spíš vyvíjet skupiny, které se v posledních miliónech let rychle rozrůzňují (z ptáků pěvci, z plazů třeba hadi, ze savců hlodavci a primáti), ale je to jen pravděpodobnostní záležitost a spoléhat na to nejde.
Představme si biologa někdy v polovině křídy, dejme tomu před 100 milióny lety, jak přemýšlí, kam evoluce půjde. Každý by si vsadil na velké dinosaury a nikoho by nenapadlo, že ti všichni vymřou a zbyde z nich jediná přeživší linie, která to dotáhne až k organismům podobajícím se velikostí i způsobem letu ze všeho nejvíc čmelákovi (kolibříci). Taková předpověď by působila zcela absurdně. Podobně dnes nemáme šanci vědět, kam evoluce povede.
Tři dlouhodobě pozorované trendy
Přesto si troufám pojmenovat tři trendy, které pozorujeme opravdu dlouhodobě. Za prvé rozsah možných tělesných tvarů a způsobů, jak jich dosáhnout, se bude zvětšovat, takže lze očekávat například ještě větší organismy, než tu byly doteď – koneckonců plejtvák obrovský, největší zvíře, co kdy na Zemi žilo, se objevil v evoluci teprve nedávno, a tak lze předpokládat, že přijde něco ještě většího.
Za druhé postupně se zvyšují kognitivní schopnosti zvířat, tedy pokročilé přemýšlecí schopnosti, jako je pozornost, paměť, schopnost plánování či logické uvažování. Zdá se, že k významnému zvýšení mozkové kapacity mozku obratlovců došlo pouze čtyřikrát, a to relativně nedávno. Poprvé nastalo právě u předků ptáků a savců a později pak konkrétně u předků primátů a pěvců (a jejich blízkých příbuzných) [2]. Čili opět – žijeme v období, kdy jsou někteří ptáci a savci mimořádně chytří, a je tak logické předpokládat, že tyto jejich schopnosti dále porostou, a ti, co budou v tomto ohledu vynikat, získají evoluční výhodu.
Za třetí lze čekat vznik nových fascinujících symbióz, tedy vzájemného soužití organismů. Ty vždy posouvají celou evoluční hru. To ale nastane spíš v měřítku nejméně desítek miliónů let.
Pro Zeptej se vědce odpovídal David
Zdroje:
[1] Zrzavý J., Burda H., Storch D., Begallová S. & Mihulka S. (2017). Jak se dělá evoluce: Labyrintem evoluční biologie. Argo/Dokořán, Praha.
