Lze přirozenou cestou ovlivnit pohlaví při početí potomka?

Děkujeme za krásný dotaz. S ovlivněním pohlaví potomka to není vůbec jednoduché. Existuje celá řada babských rad, jak si udělat holčičku (či chlapce), nicméně rodina se pak nestačí divit, že i přes lety a zkušenostmi ověřené postupy je na cestě čtvrtý kluk. (To byl úvod ze života a teď jdeme na tu vědu.)

Na to, zda se narodí holčička, či chlapeček, může mít vliv řada faktorů, nejde však většinou o faktory, které bychom mohli/měli (vůlí) ovlivňovat. U obou rodičů hrají svou roli pravděpodobně hladiny hormonů v období početí: jedna z teorií říká, že vyšší koncentrace testosteronu a estrogenu jsou spojeny s větší pravděpodobností narození syna a vyšší koncentrace gonadotropinů (hormonů stimulujících pohlavní žlázy) a progesteronu s narozením dcery [1, 2].

Vliv na pohlaví může mít i doba oplození v rámci cyklu. Pokud totiž dojde k oplození uprostřed plodného období, s větší pravděpodobností bude potomek dívka, a pokud na začátku či na konci, je pravděpodobnější, že potomek bude chlapec [3, 4]. To může být způsobeno vícero faktory, jako je například různá pohyblivost X a Y spermií hlenem děložního hrdla, jehož propustnost se v průběhu cyklu mění [5]. Je také možné, že zde hraje roli tzv. luteinizační hormon (jeden z gonadotropinů), jehož hladiny jsou nejvyšší v době ovulace, tedy uvolnění vajíčka z vaječníku [6].

Podle nedávné studie [7] se zdá, že jeden z nejsilnějších faktorů, který pohlaví potomka ovlivňuje, je různá forma stresu. Dříve byla všeobecně přijímaná teorie, že samčí embrya jsou náchylnější vůči stresorům, a proto jsou i častěji potrácena. Pokud by tedy byla matka vystavována nějakému stresoru, mělo by to mít vliv na pohlaví budoucích potomků větší úmrtností mužských embryí či plodů. V takovém případě by s větší pravděpodobností byl potomek dívka.

Nicméně se ukázalo, že tak jednoduché to není. V průběhu vývoje se totiž u samčího a samičího embrya či plodu náchylnost k potratu mění [8]. Také tedy záleží, v jakém období je matka stresu vystavena. Pokud je to například před či v průběhu početí, je pravděpodobnější, že potomek bude chlapec (teoreticky je to dáno vyšší hladinou testosteronu matky [9–11]).

Mezi stresory budoucích rodičů, které mohou mít vliv na pohlaví potomka, patří i působení různých chemických látek, například polychlorovaných bifenylů [12]. Ty se dříve používaly například do barev, laků či chladicích kapalin, nyní je však jejich užití zakázáno. Nicméně se nadále vyskytují v prostředí, přičemž pro člověka jsou jejich zdrojem živočišné potraviny, ve kterých je jejich obsah stále kontrolován. Dalšími ze stresorů mohou být znečištění ovzduší [13], onemocnění [14, 15] nebo vystavení určitému záření (radiaci) [16, 17].

Dalším faktorem, který může stát za výsledným pohlavím potomka, je věk rodičů. U mužů nad 40 let je zřejmě pravděpodobnější, že budou mít holčičku, než je tomu u mužů mladších 25 let [18]. U žen jsou výsledky studií nejasné (ve většině studií nebyla nalezena významná spojitost mezi věkem matky a pohlavím potomka).

Proběhla i řada výzkumů zkoumajících vliv kouření rodičů, nicméně výsledky jsou různorodé a často protichůdné. Tak jako tak bych vám silně nedoporučila přizpůsobovat své chování například kouřením, vystavováním se radiaci apod. za účelem ovlivnit pohlaví svého budoucího potomka.

V tomto tématu je potřeba ještě hodně výzkumu, abychom mohli s větší jistotou tvrdit, co skutečně může mít na pohlaví potomka vliv.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Jana