V prvé řadě bych ráda upozornila na to, že rtuti nejsme vystavováni jen v amalgámových zubních plombách, ale v různých formách také v jídle a v prostředí, ve kterém žijeme, což je obecně obrovský problém [1–4]. Některé vědecké práce opravdu prokazují zdravotní rizika související s použitím amalgámových zubních plomb [5, 6]. Avšak je nutno podotknout, že se na tomto tvrzení odborná společnost neshoduje.

Dle odborné literatury lze dojít k závěru, že lidské tělo rtuť v malé míře toleruje. Abych odpověděla na váš dotaz, tak k uvolňování rtuti z amalgámových plomb opravdu dochází [7, 8]. Vědecká rada při Evropské komisi SCENHIR (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks) ve zprávě pro Evropskou komisi uvádí, že pokud amalgámová plomba plní svou funkci, není ji potřeba měnit, protože při jejím odvrtání je pacient krátkodobě vystaven vyšším dávkám rtuti než v případě ponechání plomby na místě [6].

Určitě jste již zaznamenala, že se celosvětově ustupuje od používání amalgámu a to i díky tzv. Minamatské úmluvě o rtuti [9]. Amalgám je tedy postupně nahrazován fotokompozitními materiály, což je bílá plomba. Použití amalgámu by mělo být vyhrazeno pro případy, kdy tyto moderní materiály nejsou vhodné a měl by se zvážit individuální stav pacienta [10]. Na omezení používání amalgámu klade důraz například Světová zubařská federace FDI (World Dental Federation), a to hlavně z důvodu snížení rizika úniku rtuti do životního prostředí, což je daleko větším problémem [11].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Veronika