Odpověď je trochu delší, neb vyžaduje vysvětlení některých mechanismů v našem těle.

Jak vůbec vlasy získávají barvu? [1]
Růst vlasů (i chlupů) má několik fází. V rámci fáze růstu se „stavební” buňky (keratinocyty) ve vlasovém folikulu (váčku) dělí a „staví“ ze sebe vlas, pigmentové buňky (melanocyty) těmto keratinocytům dodávají barvivo melanin. Výsledná barva vlasu se odvíjí od množství melaninu – tmavé vlasy znamenají víc pigmentu, světlé méně. Ve výsledku tedy máme vlas, který je „postaven” z už mrtvých keratinocytů, které v sobě mimo jiné obsahují určité množství pigmentu, který pro ně vyrobily melanocyty.

Co způsobuje přirozené šedivění vlasů? [1]

Absolutní většinu buněk v našem těle nemáme po celý život – postupem času se poškozují, odumírají a je zapotřebí je průběžně obnovovat z kmenových buněk, které se dělí a následně dozrávají do potřebného typu buněk. Povrch střeva se nám takto celý obnoví za 4–5 dní, kostra za 10 let [2, 3]. Tento obnovovací proces ale není nekonečný. Toto je i princip šedivění – poškození pigmentových buněk, jejich funkce a časem i vyčerpání zásobních kmenových buněk.

Jak k poškození melanocytů dochází? [1, 4]

Během různých buněčných procesů (např. buněčný metabolismus) vznikají reaktivní formy kyslíku. Tyto reaktivní formy kyslíku reagují jednoduše řečeno se vším, co zrovna potkají – a poškozují tak všechno, k čemu se dostanou. Poškozují tedy bílkoviny a jejich funkce, ale i přímo genetickou informaci uloženou v buňkách v DNA. Naše buňky jsou vybavené dost dobrým systémem, jak se s těmito formami kyslíku vypořádat, ale žádný systém není neprůstřelný a každý systém ztrácí časem na účinnosti. Při stárnutí buněk dochází k postupnému shromažďování různých poškození, což vede k nižší schopnosti buňky se opravovat, což vede ještě k většímu množství poškození, až buňka přestává být funkční a umírá. Při výrobě melaninu ve vlasech vzniká relativně velké množství škodlivých reaktivních forem kyslíku, a tak se melanocyty opotřebovávají dost rychle – rychle ztrácí funkčnost. Navíc jsou vystavené i UV záření ze Slunce, které také přispívá k tvorbě těchto  forem reaktivního kyslíku.

Během tzv. přechodné fáze růstu vlasu (po růstové fázi vlasu) dochází k rozpadu části vlasového folikulu a také k odumření většiny melanocytů, které se na pigmentaci daného vlasu podílely. Ty je pak zapotřebí při startu růstu nového vlasu doplnit ze „zásobních“ buněk. Těch je ovšem omezený počet – během života tak jednoho dne jejich zásobu ve vlasovém folikulu můžeme vyčerpat. Během stárnutí tedy dochází ke snižování funkčnosti melanocytů, což vede ke zhoršení produkce pigmentu, jeho přenosu do keratinocytů apod. Ve výsledku dojde k tomu, že nezbydou žádné funkční melanocyty a ani nejsou buňky, ze kterých by se daly doplnit. Tím pádem už ve vlasovém folikulu nejsou buňky, které by vlasu dodávaly pigment, a proto vlas roste šedivý.

Jak úplně přesně k přirozenému zešedivění dochází, není ještě stoprocentně prozkoumané. Neví se, zda je nejzásadnější ztráta funkce melanocytů, ztráta melanocytárních kmenových buněk nebo jiný mechanismus. Současné poznatky ukazují na to, že k šedivění dojde už tehdy, jsou-li ještě přítomné melanocytární kmenové buňky (tedy že dost možná první příčinou je spíš ona ztráta funkčnosti). Nicméně i tyto kmenové buňky později zmizí a v ten moment je zešedivění nevratné. Výše popsaný základní princip je tedy platný, ač v praxi mírně komplikovanější.

Může to být ovlivněno psychickým stresem? [5]

O tom, že psychický stres způsobuje šedivění vlasů, se mluví již velmi dlouho. Dlouho ovšem neexistoval výzkum, který by tento fenomén jednoznačně potvrdil a našel i jeho mechanismus. V roce 2020 vyšla studie, kde na černých myších vystavených různým formám stresu (bolest, psychický stres, omezení pohybu) sledovali, jaký vliv tento stres bude mít na šedivění chlupů. Všechny typy stresu vedly ke zvýšené míře šedivění. 

Pro fajnšmekry rozebírám i to, co přesně se ve studii zjistilo. Ukázalo se, že za tímto šedivěním podle všeho stojí nervy, které mimo jiné vedou i do buněčné niky (prostředí) melanocytárních kmenových buněk. Tyto kmenové buňky zůstávají za normálních okolností „spící” až do růstu nového vlasu. Stres a následný signál skrze nervový systém ale vedl k tomu, že se v jejich okolí vylil noradrenalin, který je aktivoval. Začaly se proto dělit, dozrávat do melanocytů a migrovat („cestovat”) mimo tuto niku kmenových buněk – např. vedle do kůže. Takže všechny kmenové buňky se přeměnily a „odešly“ jinam, tím pádem rovnou došlo k vyčerpání všech zásobních buněk a myši nevratně zešedivěly.

Je možné předpokládat, že ke stejnému efektu pravděpodobně dochází i u lidí – stres a následná stresová odpověď organismu nechtěně aktivuje melanocytární kmenové buňky, čímž vlasové folikuly přijdou o zásobárnu pigmentových buněk.

Nicméně – i kdyby (ač je to velmi extrémní případ) člověku ze stresu takto zmizely v jeden moment úplně všechny melanocytární kmenové buňky a melanocyty ve vlasových folikulech, stejně by vlasy nezešedly přes noc. Ty vlasy, které už jsou narostlé, už v sobě pigment mají a ten nemůže jen tak vypadnout nebo se z vlasu vysypat. Tedy i v takto velmi extrémním případě by došlo pouze k tomu, že od jednoho momentu by vlasy nadále rostly jen šedivé – už narostlé části vlasů by si ale pigment zachovaly. 

Shrnutí

Šedivění vlasů je způsobeno ztrátou pigmentových buněk, k čemuž dochází jejich poškozením a vyčerpáním zásoby melanocytárních kmenových buněk. Psychický stres může způsobit, že se tyto zásobní buňky rovnou vypotřebují, takže je možné, že stres nevratně způsobí růst šedivých vlasů, a to i velmi rychle. Jak moc rychle, závisí na míře stresu a odolnosti dané osoby vůči šedivění. Není nicméně možné, aby se člověk probudil najednou se šedivými vlasy – ty šedivé vlasy nejdříve musí vyrůst.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Markéta

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1111/brv.12648 

[2] https://doi.org/10.1146/annurev.physiol.010908.163145 

[3] https://doi.org/10.1210/edrv.21.2.0395 

[4] https://doi.org/10.1096/fj.05-4039fje 

[5] https://doi.org/10.1038/s41586-020-1935-3 

Další čtení:
https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/0119-proc-jsou-vlasy-delsi-nez-chlupy/