Hlava má u dětí, a obzvláště novorozenců a kojenců, na které se v odpovědi zaměřím a které měl tázající pravděpodobně na mysli, v řízení tělesné teploty velký význam. Hlava totiž představuje u dětí poměrově větší část těla, a má tudíž větší podíl na tvorbě i ztrátách celkového tělesného tepla než u dospělých [1]. Děti mají navíc relativně větší celkový povrch těla (vzhledem k objemu), a tím relativně větší tepelné ztráty [2]. Tyto ztráty nedokáží novorozenci a kojenci kvůli dosud nerozvinuté svalové kontrole nahrazovat tvorbou tepla svalovým třesem jako dospělí, ale jsou odkázáni na aktivitu hnědé tukové tkáně (typ tukové tkáně specializovaný na tvorbu tepla, který u novorozenců tvoří až 5 % tělesné hmotnosti) [2]. Nejmladší děti jsou ve výsledku více vystaveny riziku podchlazení, s nímž roste např. i náchylnost k infekcím. Nicméně i dlouhodobé vystavování mírnějšímu, život neohrožujícímu chladu může mít negativní důsledky ve formě zvýšeného výdeje energie.
Pokrývka hlavy pak může být efektivním způsobem, jak ztráty tepla, a v důsledku i zbytečné energetické výdaje omezit. Studie porovnávající spotřebu energie nahých novorozenců v různých teplotách prostředí naznačuje, že „pouhá čepička“ dokáže v chladu snížit náklady novorozence na tvorbu tepla až o polovinu [1]. Ušetřená energie pak může být využita k růstu a vývoji, tvorbě tukových zásob či imunitní odpovědi. V chladném prostředí tak může být čepička dobrou volbou, jak podpořit prospívání dítěte.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin