Ano, může. S vysokou pravděpodobností dochází k podchlazení podlahy ve vašem bytě v důsledku větrání ve sklepní kóji pod tímto bytem. V chladnějších dnech potom dojde k poklesu teploty v místnosti k rosnému bodu, což se projeví kondenzací vodních par a vznikem vlhkých skvrn a následně i plísní v problematickém místě.
Výše uvedený jev může být totiž podporován vyšší vlhkostí ve vašem bytě. Vlhkost si můžete snadno zkontrolovat pomocí vlhkoměru. Většinou se uvádí, že celoročně je optimální relativní vlhkost vzduchu pro člověka na úrovni 40–60 %. Vlhkost v místnosti lze snížit větráním.
Některé části domu, například obvodové zdi a okna, jsou na vlhkost náchylnější, protože na chladnějších plochách se snadněji sráží voda. K tomu, aby se to nestalo, existují pravidla, která určují, jaká by měla být vlhkost vzduchu v místnostech (norma ČSN 73 0540-2). Z této normy například vyplývá, že pokud si v domácnosti v Praze udržíte relativní vlhkost vzduchu v bytě do 50 %, tak při venkovní teplotě −13 °C a vnitřní teplotě 20,6 °C by nemělo docházet k srážení vody na stěnách nebo oknech. Nicméně i když budete dodržovat tato pravidla, není to záruka, že se kondenzaci úplně vyhnete.
Shrnutí: Pokud jste se předtím s kondenzací vody ve svém bytě nesetkala, je možné, že příčinou je podchlazování stropu pod vaším bytem. Můžete se pokusit tuto skutečnost vysvětlit sousedce a přesvědčit ji, aby sklep větrala podobně, jako se má větrat v bytě, tedy jen krátce, zato intenzivně. Zbytečně dlouho otevřené okno ve sklepě pouze podchlazuje vaši podlahu a zvyšuje tepelné ztráty, které nakonec platí všichni obyvatelé v domě. Příčinou vzniku plísní může být i dříve realizovaná výměna oken za moderní, která jsou velmi těsná, a proto je po jejich instalaci potřeba větrat častěji, aby se v bytě nehromadila vlhkost.
V každém případě je v domácnosti rozumné v dostatečné míře větrat okny, zejména v případech, kdy v bytě tvoříte vlhkost třeba sušením prádla či vařením. Správné větrání je krátké a intenzivní, kontrolu kvality větrání je možné provádět měřičem koncentrace oxidu uhličitého nebo alespoň měřičem vlhkosti.
Poznámka: Tento text vysvětluje možné příčiny vzniku plísně, nejedná se o znalecký posudek.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Jirka
Zdroje:
[1] Šubrt Roman a kolektiv (2011) Tepelné mosty pro nízkoenergetické a pasivní domy. Grada.
[2] ČSN 73 0540-2
Další čtení prověřené autorem:
http://old.ekowatt.cz/cz/publikace/Je_usporny_dum_opravdu_usporny
https://old.ekowatt.cz/cz/publikace/Efektivni_vytapeni_uspornych_domu
Beranovský, J. Srdečný, K., Vogel, P., Macholda, F. a kol. (2011) Pasivní panelák? A to myslíte vážně? 1. vyd. Praha: EkoWATT. ISBN 978-80-87333-07-05.
