Funguje kyselina hyaluronová?
Kyselinu hyaluronovou můžeme najít v kosmetických i lékařských produktech pod názvy hyaluronát sodný (sůl kyseliny hyaluronové) nebo hyaluronan (obecnější název z hlediska popisu molekuly). V textu dále budeme používat zkratku HK.
Abychom mohli odpovědět na to, zda a jak HK funguje, je potřeba se podívat na její základní strukturu. Ve skutečnosti totiž HK existuje v mnoha různých podobách, které mají různé vlastnosti. Parametrem, kterým rozlišujeme tyto „různé HK“, je délka jejich molekuly, tzv. řetězce. Ta je klíčová pro její vlastnosti a účinné využití [1]. Pro posouzení působení HK rozlišujeme nízkomolekulární HK (kratší řetězec) a vysokomolekulární HK (delší řetězec).
Pro zvídavé chemiky: Základní strukturu HK tvoří velmi dlouhý řetězec disacharidových jednotek (kyselina D-glukuronová a N-acetylglukosamin), které se opakují až 10 000×. Počet těchto jednotek (délka řetězce) se uvádí jako molekulová hmotnost v jednotkách kilodalton (kDa). Hlavní rozdíl v působení je u tzv. nízkomolekulární HK (velikost molekuly pod 200 kDa) a vysokomolekulární HK (více než 1000 kDa) [2].
Kyselina hyaluronová se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Díky své schopnosti vázat molekuly vody a tvořit gel slouží jako lubrikant, tlumič nárazů a zvlhčovač. Z toho vychází její význam zvláště v kloubech či kůži, najdeme ji ale v celé řadě dalších tkání. Pro představu, člověk o hmotnosti 70 kg má v sobě cca 15 g HK a z toho je 5 g denně obměněno [1]. Její léčebná účinnost byla prokázána v celé řadě studií [1, 3], není o ní tedy pochybnosti – je zde však jedno velké ALE: správné použití. Například pro injekce do kolenního kloubu při osteoartróze (opotřebení kolenního kloubu) je účinná úplně jiná forma a koncentrace HK (2,5 % HK, 2500 kDa) než pro léčbu zranění kůže (0,2 %, 200 kDa) [4].
Využití v lékařství a v kosmetice se liší. V textu se podíváme na využití v kosmetických přípravcích, přítomnosti ve stravě a potravních doplňcích. Léčebné využití ani kosmetické procedury (výplně vrásek) založené na injekčním podání nejsou v dalším textu zahrnuty.
HK v kosmetických přípravcích
V kosmetice jsou používány různé formy a koncentrace HK. Účinnost HK v pleťových kosmetických přípravcích byla u vybraných příkladů také vědeckou komunitou potvrzena, ale velice záleží na konkrétním výrobku, typu a obsahu HK (a co slibuje výrobce).
Pojďme se tedy podívat na to, co nám může HK v tomto případě nabídnout. Pro kosmetické účely je důležitá její schopnost vázat vodu, kterou mají hlavně vysokomolekulární HK (dlouhý řetězec). Mechanismus je podkladem pro prohlášení výrobců kosmetiky o hydrataci pokožky [1]. HK tvoří tenkou vrstvu na povrchu pokožky, což zlepší udržování vody. To se děje víceméně vždy, takže pokud kosmetický produkt HK obsahuje, lze tuto vlastnost „zaručit“ (podmínkou je správná velikost molekuly a dostatečné koncentrace). Molekulová hmotnost HK v kosmetických výrobcích však často není uvedena.
Kromě hydratace dané přítomností HK na povrchu kůže slibují některé kosmetické přípravky také regeneraci pokožky, vyhlazení vrásek, zvýšení elasticity a celkově „potlačení projevů stárnutí kůže“. Vnější dodání HK pomocí kosmetických přípravků má nahradit její úbytek v kůži s postupujícím věkem. Pro tento přímý účinek je nezbytné vstřebání HK do pokožky [5, 6]. To je možné pouze u nízkomolekulární HK, ale dlouhou dobu bylo otázkou, zda i tyto menší molekuly HK do kůže mohou alespoň částečně pronikat. Dnes byl tento efekt již v řadě studií pozorován s relativně rychlou (týdny) a vysokou účinností [7]. Osobně bych upozornila na relativně malé skupiny lidí, na nichž vědecký výzkum probíhal, většinou maximálně desítky účastníků. Výzvou pro kosmetický průmysl je jednak získání správně velkých molekul HK a také udržení jejich velikosti v produktu. Tato vlastnost je důležitá, protože ovlivňuje účinnost a stabilitu kosmetického přípravku, který se skládá z mnoha složek. Kosmetické firmy pak provádějí vlastní testování, které ale nemusí podléhat tak přísné kontrole platnosti výsledků.
Je nutno zmínit, že u kosmetických přípravků, včetně těch s HK, se u jednotlivců mohou projevit alergické reakce, podráždění pokožky (i když samotná HK v čisté podobě není spojována s nežádoucími efekty).
Příjem HK ze stravy
Ve stravě obsahují HK pouze živočišné produkty, zvláště ty získané z kostí, chrupavek či kůže, např. dlouho vařený koncentrovaný vývar. Celkový obsah HK v potravinách se mi nepodařilo přímo dohledat, nicméně z dostupných informací bych odhadovala, že chrupavky (v syrovém stavu) obsahují cca 200 mg HK ve 100 g [1]. Přípravou jídla se tento obsah dále velmi sníží (degradace způsobená vyššími teplotami [8], odstranění chrupavek při zpracování masa, nutnost vyluhování do velkého objemu vody), a získávat dlouhodobě HK z potravy by tedy bylo obtížné.
Příjem HK z doplňků stravy byl studován jak z hlediska způsobu vstřebání v trávicím traktu, tak i šíření tkáněmi a výsledného působení. Vstřebávání HK zde závisí (nepřekvapivě) na velikosti molekul, i když přesné mechanismy zatím nejsou přesně popsány. Např. bylo prokázáno, že na vstřebávání má vliv její rozklad mikroorganismy v trávicím traktu [9, 10]. Nicméně ve studiích na lidech i zvířatech bylo ústní podání prospěšné. V kosmetice nás zajímá hlavně její vliv na kůži. Příjem HK (ve studiích většinou 100–200 mg denně, doba trvání v týdnech až měsících) vedl k zlepšení, např. v hydrataci a elasticitě [11].
Osobní názor: Přes celkově dobré výsledky ve studiích bude každý člověk reagovat na HK jinak, výsledek bude rovněž velice záležet na výběru vhodného doplňku stravy.
Lze nalézt i doporučení na příjem potravin či doplňků stravy, které podporují přirozený proces tvorby HK v těle. Uvádí se soja, citrusy či hořčík. U všech známe procesy, kterými tvorbu HK podporují, ale jejich efekt není prokázán studiemi [12–14].
Je tedy HK jen reklama a byznys, nebo opravdu funguje? Pravdou je vlastně obojí. Ze studií vyplývá řada úspěšných využití v lékařství. Potenciál má HK i v kosmetice. Pokud však výrobce neuvádí podrobnosti o formě a obsahu HK v daném výrobku, může se jednat jen o tahání peněz z kapes zákazníků bez záruky účinku.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Olga
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.3390/molecules26154429
[2] https://doi.org/10.3390/ijms241210296
[3] https://doi.org/10.1016/j.engreg.2020.10.001
[4] https://doi:10.1016/j.curtheres.2018.04.001
[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22052267/
[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6937149/
[7] https://doi.org/10.1016/j.ijbiomac.2018.09.188
[8] https://doi.org/10.1016/0014-3057(96)00019-5
[9] https://doi.org/10.1016/j.carbpol.2023.120880
[10] https://doi.org/10.1016/j.carbpol.2022.120153
[11] https://doi.org/10.1177/2156587217743640
[12] https://doi.org/10.1002/ptr.6538