Parkinsonova choroba (PD, z anglického „Parkinson’s disease“) je časté a komplexní neurologické onemocnění. Ve své podstatě dochází k časnému výraznému úmrtí nervových buněk, zodpovědných za tvorbu a přenos dopaminu, k níž dochází v konkrétní části mozku označované jako substantia nigra. Výsledný nedostatek dopaminu vede právě ke klasickým známým projevům poruchy motoriky, jako je klidový třes, poruchy chůze a svalová ztuhlost [1].

Vznik onemocnění může být ovlivněn mnoha činiteli, především genetikou (předchozím výskytem onemocnění v rodině) a životním stylem (cukrovka [2] a onemocnění srdce a cév [3]). Dále vznik PD souvisí s prostředím (vystavováním se jedovatým látkám neboli toxinům – např. pesticidy, těžké kovy či rozpouštědla jako aceton a toluen [4]) či s blíže neurčenými vlivy vyskytujícími se na buněčné úrovni [5, 6]. Mezi rizikové faktory můžeme zařadit také celkovou anestezii [5], předchozí úrazy hlavy [1] a nadměrnou konzumaci mléčných výrobků, a to především z důvodů jejich možné kontaminace pesticidy [7]. Je ale důležité říct, že studie o vlivu mléčných výrobků vycházejí z dat z doby, kdy se používaly dnes již zakázané pesticidy. Navíc hladina pesticidů je přísně hlídána a regulována [8]. Otázka vlivu mléčných výrobku na rozvoj PD tedy není vyjasněná a nadále se zkoumá.

Zajímavostí je, že nadměrná konzumace mléčných výrobků může souviset se zvýšeným výskytem PD, a to z důvodu snižování hladiny kyseliny močové [9, 10], protože právě pacienti s PD mají častěji nižší hladinu kyseliny močové v těle [11]. Kyselina močová je známý antioxidant [12] s ochrannými účinky pro nervovou soustavu [13] a právě nadměrná konzumace mléčných výrobků může snižovat její hladinu a antioxidační účinky [14]. Byl prokázaný kladný vliv zvýšené hladiny kyseliny močové na zlepšení kognitivních funkcí (schopnost mozku zpracovávat získané informace) a tvorbu nových nervových buněk při PD [13, 15, 16]. Zároveň je ale stále potřeba myslet také na to, že její vyšší hladiny vedou ke vzniku revmatického onemocnění dna, kdy dochází k ukládání krystalků kyseliny močové v kloubech.

Je důležité si uvědomit, že PD je složité onemocnění, kdy dochází vždy k zapojení více faktorů najednou. Rozhodně to tedy neznamená, že by konzumace mléčných výrobků nebo působení jednoho rizikového faktoru přímo zvyšovala riziko jeho vzniku. Rozhodující vliv má stále genetika a životní styl. Naopak ochrannou funkci má cvičení, konzumace kofeinu, středomořská strava a překvapivě také kouření [5,6].

PD ovlivňuje kromě motoriky i kognitivní funkce, jejich narušení se ovšem liší od narušení vlivem Alzheimerovy choroby. V případě PD jsou nejčastěji narušené především zrakově prostorové funkce, pozornost a schopnost plánovat (tzv. exekutivní funkce). U Alzheimerovy choroby je pak narušena typicky více paměť. U některých PD pacientů pak může v pozdějších stádiích dojít k narušení dalších kognitivních funkcí, a dokonce až k rozvoji demence a s ní spojenému narušení intelektu [17, 18].

Možnosti léčby

V současné době je pro PD k dispozici řada léčebných metod, všechny jsou však zatím zaměřené na léčbu a zmírnění příznaků tohoto onemocnění.Dosud nemáme metodu, která by PD úplně vyléčila. Neexistuje tedy zatím možnost, jak nemoci zcela zabránit. V dnešní době však známe řadu rizikových faktorů a pomocí změn v životním stylu jsme alespoň částečně schopni zmírnit pravděpodobnost rozvoje tohoto onemocnění.

Vzhledem k tomu, že PD postihuje jeden specifický typ nervových buněk v určité oblasti mozku, je vyvíjena velká aktivita i pro hledání účinné léčby, mezi jinými i nadějná buněčná transplantace nervových buněk uvolňujících dopamin [19]. Tato metoda je ale zatím stále „v plenkách“ a možnost zavedení do klinické praxe bude vyžadovat ještě čas.

Pro Zeptej se vědce odpovídaly Tereza a Eva