Jak je to s přenosem látek do mateřského mléka?

Kojení je nejvhodnější způsob výživy novorozenců. Každá maminka se ale strachuje, aby svému dítěti nezpůsobila potíže. Ano, strava matky má vliv na složení mateřského mléka, ale pouze v malé míře.

V různých kulturách se kojícím matkám nedoporučují různé potraviny, málokdy mají tyto rady racionální základ [1,2,3]. V tuzemsku jsou démonizovány např. luštěniny nebo pikantní jídla. Není ale vědecky podložen žádný mechanizmus toho, že by nadýmavé látky mohly proniknout do mateřského mléka a trápit dítě. Vyřazení těchto surovin z jídelníčku v případě jejich dobré tolerance matkou není při kojení nutné [1,4].

Jídlo, které kojící matka sní, prochází jejím trávicím traktem, kde se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Část živin z krve se dostane až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka [2,4]. Nestravitelné složky potravy, zejména různé cukry (oligosacharidy) nebo cukerné alkoholy, putují dále do tlustého střeva, kde si na něm pochutnají bakterie – mikrobiota. Ty je v procesu fermentace spořádají až na odpadní produkt – plyn [5]. Je tedy pravda, že zelí, fazole nebo brokolice nadýmají, jde však pouze o střeva matky [3]. Mateřské mléko sice také obsahuje nestravitelné oligosacharidy, ty ale vytváří mléčná žláza (nepochází tedy například z luštěnin) a jsou důležité ve vývoji dětského mikrobiomu [6].

Obecné doporučení je nevyhýbat se žádným potravinám, na které je matka zvyklá. Naopak různá omezení vedou k narušení zdravého a vyváženého jídelníčku, což může ve výsledku způsobit zvýšení úzkosti maminek a předčasné ukončení kojení [1,2,7].

Vynechání některé z potravin má opodstatnění pouze v případě vysledování negativní reakce dítěte. Málokdy to však lze určit po jednorázovém požití. Děti se, zvláště v prvních měsících, velmi rychle vyvíjejí, a i jejich trávicí systém se postupně přizpůsobuje okolnímu světu. Tudíž „bolesti bříška“ mohou mít celou řadu dalších příčin, v drtivé většině případů nesouvisejících se stravou matky [1,2,3]. Zároveň je třeba mít na paměti, že trávení potravy a přesun živin do krve a mléka může trvat i v řádu dnů [2].

Ženy by v průběhu kojení měly především dodržovat pravidla zdravé a vyvážené stravy, přijímat dostatečné množství makro- i mikroživin. V případě, že mají pochybnosti o svém jídelníčku nebo mají jiná omezení v jídle, je vhodné navštívit odborníky. Nedostatek mikroživin (např. vitamínů a stopových prvků) lze řešit i doplňky stravy. Zvláště obsah např. folátu, vápníku, železa, mědi a zinku v mateřském mléce se sice nemění, nicméně pokud nejsou matkou doplňovány, může u ní docházet k vyčerpání daných mikroživin a negativně ovlivnit její zdraví [1,3,7].

Strava obsahující výrazné pikantní chutě jako česnek nebo chilli může změnit chuť mateřského mléka. Pokud však dítě nereaguje na změnu chutě negativně, může mu to naopak ulehčit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější [1,4].

Co se týče alergenů, může se objevit reakce na bílkovinu kravského mléka, vejce nebo třeba citrusy. V takovém případě je potřeba potravinu vynechat a pozorovat reakci. Preventivní vyřazení není vhodné, jelikož může narušit vyváženost stravy matky [1]. Pokud však máte v rodině velmi citlivé trávení, či třeba trpíte těžkými alergiemi, je vhodné omezení stravy konzultovat s lékařem [3].

Rizikové potraviny jako např. tatarák či syrové ryby představují nebezpečí spíše pro matku (stejně jako pro kohokoliv jiného) než pro kojence. Co se týče konzumace kávy, kofein se v malém množství do mléka dostává. Přijatelně malé množství kofeinu do 200 mg (2–3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit, pokud není následně pozorován vyšší neklid nebo podrážděnost dítěte [8]. Kojící matka by se měla vyvarovat konzumaci alkoholu, anebo by minimálně 2 hodiny po konzumaci malého množství (sklenka vína) neměla kojit [4,8]. Alkohol (ethanol) stejně jako kofein jsou jednoduché chemické sloučeniny, které po požití přecházejí z velké části nezměněny jak do krve matky, tak do mateřského mléka.

Při „standardní“ stravě se složení mléka téměř neliší a tělo je vždy schopno vyprodukovat dostatečně kvalitní mléko bez ohledu na okolnosti. Množství vyprodukovaného mléka se pak odvíjí od schopnosti sání novorozence, nikoliv od stravy matky [1,7].

Každá matka i každé dítě jsou individuality. Není potřeba se dopředu obávat. Nejen zdravá, pestrá a vyvážená strava, ale i duševní klid jsou při kojení klíčové.

Za Zeptej se vědce odpovídala Eliška