Ano, i v utržené části rostliny může stále docházet k fotosyntéze a běžně se tak děje. Např. v listech huseníčku (Arabidopsis) probíhá fotosyntéza i po čtyřech dnech cca na 95 % původní intenzity/hodnoty [1]. 

Je ale nutné říct, že fotosyntéza může probíhat jen v těch částech rostliny, které obsahují chlorofyl, látku, která je za fotosyntézu zodpovědná. Takové části lze snadno poznat, protože jsou typicky zelené. Tedy, dokud listy rostliny nezežloutnou, může k fotosyntéze docházet. Jelikož rostlinné buňky většiny rostlin dokáží fotosyntetizovat samostatně (všechny děje fotosyntézy probíhají uvnitř jedné buňky), postačuje jim, pokud mají dostatečný přísun oxidu uhličitého, vody a světla a mohou vypouštět kyslík. Celou situaci lze přirovnat k fungování továrny: továrna pracuje, dokud je dostatečně zásobená a dokud je z ní odvážen odpad (kyslík) a výrobek (cukr). Zatímco světlo mohou rostliny jednoduše zachytávat i po utržení, výměna plynů probíhá skrz průduchy, jejichž otevírání a zavírání je nepřímo řízeno obsahem vody v rostlině. 

Právě zásobování vodou je u většiny rostlin závislé na kořenovém systému. Některé rostliny si ale dovedou poradit i po odstranění kořenů, pokud se ihned dostanou do vody. V takovém případě pak rostlina funguje jako brčko, které nasává vodu přímo do svých cévních svazků, dokud nedojde k tzv. embolii, kdy je vodní sloupec v xylému (části cévního svazku vedoucí vodu a minerály do nadzemních orgánů rostliny) přerušen. Některé druhy rostlin si posléze dokáží kořeny znovu vybudovat, to ale často závisí na kondici, v jaké se do vody dostanou. 

Pro Zeptej se vědce odpovídal Kuba 

Zdroje:

[1] https://link.springer.com/article/10.1007/s10725-022-00909-7