V rámci výzkumného oboru etologie, který se zabývá studiem chování zvířat a člověka, nejsou k dispozici konkrétní vědecké výstupy, které by se týkaly koček a shazování věcí. Nicméně je tento projev chování často uváděn ve spojitosti se hrou, tak jak ji známe například u dětí.

Zvířata si během hry, nejčastěji jako mláďata, trénují své reflexy, pohybové schopnosti, komunikaci, sociální interakce či hledání potravy. To se týká jak zvířat divokých, tak i domácích, která však tento trénink už příliš nevyužijí, protože například jídlo je jim často dopraveno jejich hodnými páníčky až k tlamě. Přesto hra z jejich chování nevymizela a stále pro ni najdou využití, například při vycházkách po zahradách či ulicích [1]. Je dobré také zmínit, že hra je často spojována s životní spokojeností zvířete (tzv. „animal welfare“), a proto je důležitým ukazatelem fyzického i psychického stavu zvířete [2].

Pokud se zaměříme na kočky, tak ty si velmi rády hrají s dalšími chlupatými kolegy, ať už jako koťata, nebo i jako dospělí. Během této hry trénují různé reakce a pohyby, které v dospělosti využijí při lovu nebo například obraně před predátory. Pokud však kotě nebo kočka nemá parťáka na hraní, nepohrdne právě různými předměty, které má ve svém okolí. Začne je různě shazovat, házet a pobíhat okolo nich [3, 4]. Je také možné, že touto aktivitou na sebe upozorňuje svého páníčka a možná pak dostane „za odměnu“ něco k snědku nebo alespoň pohlazení.

Proto až opět uvidíte kočku shazovat věci ze stolu, tak si řekněte, že to vůbec nedělají z nějaké zlomyslnosti, ale naopak za účelem pravidelného tréninku, nebo možná pro získání Vaší pozornosti. I když…

Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondřej