Při hledání odpovědi jsme se zaměřily na vliv vysokohorského klimatu na alergiky. Obecně jsou alergikům pobyty u moře nebo ve vysokých horách doporučovány, ale pojďme se podívat na to proč. Je ale třeba už v úvodu říct, že těch faktorů ovlivňujících alergiky je nejspíše více, takže jsme se je pokusily všechny shrnout na základě dostupných poznatků vědy.

Nejčastější vysvětlení spočívá v tom, že se ve vyšších nadmořských výškách nachází méně alergenů, smogu, plísní a roztočů (1). Předpokládá se tedy, že alergikovi poskytuje úlevu a odpočinek od dráždivých podnětů a že celkové zklidnění imunitního systému přetrvává i nějakou dobu po návratu do normálního prostředí. Nejspíš to je velký faktor, ale rozhodně není jediný. Vědci například zjistili, že ke zklidnění dochází, i když se ve vyšší výšce nachází alergenů hodně (2). Navíc zjistili, že třeba v ubytováních v rakouských a německých Alpách jsou stejná množství roztočů bez ohledu na nadmořskou výšku (3), i když v tomto ohledu je literatura nejednoznačná a nejspíš hladiny alergenů závisí na konkrétním zkoumaném místě. Vědci tedy hledali další vysvětlení.

Více studií popisuje zklidnění imunitního systému, které v dýchacích cestách nastane při pobytu ve vyšší nadmořské výšce (1, 3, 4). Už na konci sedmdesátých let v menší studii zjistili snížení IgE, tedy protilátek spouštějících alergickou reakci, po delším pobytu ve vyšší nadmořské výšce, zatímco jiné typy protilátek zůstaly beze změny (5). To potvrzuje, že skutečně dochází ke snížení alergické reakce. Zjistilo se např. také, že v důsledku nedostatečného okysličení ve vyšší nadmořské výšce se snižuje množství T lymfocytů (6), tedy takových agresivních zabijáků v našem imunitním systému. To také může vést k celkovému zklidnění příliš silné imunitní odpovědi. Snížila se i zánětlivá signalizace obecně (4). Dále by mohla mít vliv větší tvorba vitaminu D díky pohybu na sluníčku, následná lepší vyváženost imunitní reakce a tím i reakce na alergeny. Zároveň takový pobyt nejspíš povede i ke snížení stresu a tím i zklidnění celého těla, podobně jako jakýkoliv odpočinek nebo dovolená. Nedá se také opomenout, že při cíleném ozdravném pobytu může být lépe dodržovaná léčba, než v běžném každodenním ruchu (1,7).

Snažily jsme se také dohledat, zda má vysokohorský vzduch jako takový nějaký vliv, bohužel ale není dostatek kvalitních studií. Ve dvou studiích zmiňují (1,3), že vysokohorský vzduch by měl snad mít vyšší fluiditu a tím by mělo být pro astmatiky snazší nadechování a vydechování. Pro toto tvrzení ale neuvádí ani jedna studie žádný zdroj ani data. Konkrétně iontům se bohužel nevěnují.

Celkově vědci ve více studiích pozorovali, že jenom snížením množství alergenů se prospěšnost klimatického pobytu ve vyšší nadmořské výšce vysvětlit nedá, nicméně zatím neproběhlo dostatečné množství kvalitních studií, které by přímo prokázaly vliv dalších faktorů vysokohorského prostředí.

Za Zeptej se vědce odpovídaly Kristýna a Tereza