Začněme otázkou: Proč se potápěčské maska (brýle kryjí pouze oči, maska obličej – nos, líce, obočí) vůbec zamlží? K zamlžení dojde, když se teplota na vnitřní straně skel dostane pod rosný bod vzduchu (viz sekce Další čtení), který je uzavřený mezi brýlemi a obličejem potápěče. V ten okamžik se vodní pára z tohoto vzduchu promění v kapičky vody, které zamlží brýle. K podobnému efektu dochází i u čelního skla auta, které se také za chladných dnů mlží.

Když už víme, proč se potápěčské masky mlží, ukažme si, proč ono plivnutí pomáhá. Sliny působí jako povrchově aktivní látka (tzv. surfaktant), která snižuje povrchové napětí kapalin, což napomáhá trávení a polykání. Povrchové napětí je výsledkem přitažlivých sil mezi molekulami kapaliny v povrchové vrstvě. Tyto molekuly mají ve svém okolí méně molekul kapaliny, než kdyby byly hluboko pod povrchem (v objemu), a proto se k sobě přitahují silněji. Výsledkem je, že si povrch kapaliny můžeme představit jako tenkou blánu, která je schopná na povrchu kapaliny udržet třeba vodoměrku nebo tvořit kapičky vody na povrchu skla.

Když ale do kapaliny přidáme surfaktant, dojde ke snížení povrchového napětí a povrchová blána už není schopná zformovat kapičku vody. A to přesně potřebujeme, aby se skla nezamlžovala. Plivnutí tedy způsobí, že se kondenzovaná voda jaksi rozteče po skle a skutálí se do spodní části brýlí, a tak má potápěč ničím nerušený výhled. Skla se také mlží, jsou-li mastná. V tom případě můžeme k odmaštění skel použít silný odmašťovací prostředek, který známe z kuchyně na mytí mastného nádobí.

Na závěr jen poznamenejme, že není potřeba používat vlastní sliny, což není hygienické [1], ale že se dají použít různé přípravky (surfaktanty), které jsou speciálně určené proti zamlžování brýlových skel, ať už jde o potápěčské masky, plavecké brýle, nebo jen o ty dioptrické.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vítek