Nasycená vodní pára se sráží na povrchu, jehož teplota je rovna nebo nižší než tzv. rosný bod par ve vzduchu. Vzduch s nasycenou vodní parou již další vodu nepojme. Rosný bod je taková teplota, při níž za daného tlaku vzduchu dojde k vysrážení vodní páry – proběhne takzvaná kondenzace vodních par. Tazatel míří svojí odpovědí správným směrem: rosný bod je při nižší teplotě vzduchu nižší a po napuštění studeného vzduchu do koupelny by se tedy zrcadlo nemělo odmlžit, ale naopak orosit. Proč je tomu naopak?

Absolutní a relativní vlhkost

Kromě údaje rosného bodu je zapotřebí ještě vzít v potaz aktuální absolutní vlhkost vzduchu. Jaký je rozdíl mezi absolutní a relativní vlhkostí vzduchu? Absolutní vlhkost nám udává, kolik gramů vody je rozpuštěno v jednom krychlovém metru vzduchu. Relativní vlhkost nám zase říká, z kolika procent je vzduch nasycen vodní parou.

Ještě si řekněme, že čím je vzduch teplejší, tím více vody pojme. Jeden krychlový metr vzduchu pojme při 24 °C nejvýše 21,6 g vody. To znamená, že absolutní vlhkost je 21,6 g/m³ a relativní vlhkost je v tomto případě 100 % – více vody již vzduch nepojme. Venkovní vzduch při +4 °C obsahuje při 100% relativní vlhkosti (mlha, déšť) jen asi 6,3 g vody. Pokud tento chladný vzduch vnikne do místnosti, sníží teplotu všech povrchů na +16 °C a sám se při tom ohřeje, tak jeden krychlový metr takto teplého vzduchu (16 °C) pojme 13,5 g vody. Počítejme také s tím, že povrchy v koupelně se ve skutečnosti neochladily tak rychle jako vzduch až na 16 °C, ale stále mají spíše kolem +20 °C.

Je tedy velmi pravděpodobné, že se veškerá kondenzovaná voda ze zrcadel a oken odpaří, aniž by došlo k nasycení vyměněného vzduchu vodní parou. Pro přesnost je potřeba ještě uvést, že tyto hodnoty závisí také na tlaku vzduchu.

Jak větrat

Při větrání vlhkých prostor se doporučuje, aby větrání bylo intenzivní, ale krátké, tj. aby se povrchy uvnitř neochladily, ale došlo pouze k výměně vzduchu [2]. To se tazateli podařilo – vyměnil parou nasycený vzduch za chladnější, ale sušší vzduch (s nižší absolutní vlhkostí). Díky tomu se kondenzovaná voda se odpařila. Větrání v chladném a deštivém počasí tedy význam a smysl má.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Rudolf