„Vy už nekojíte?“ „A proč nekojíte?“ „Kojení je pro dítě to nejlepší.“ To jsou věty, které dost často slýchávají nekojící maminky od ostatních všeználků. A co když to kojení nejde? V takovém případě nezbývá nic jiného, než sáhnout po umělém mléku. Jak moc dokáže právě kojení nebo umělá výživa ovlivnit vývoj imunitního systému miminka?

Tato problematika je předmětem zkoumání již od osmdesátých let 20. století a v současné době dokážeme poměrně jistě říci, že existuje mnoho onemocnění, jejichž rozvoji lze kojením předejít.

Co se týká České a Slovenské republiky, nenašla jsem žádnou studii zabývající se touto problematikou. V momentě, kdy jsem se zaměřila i na celou Evropu a Spojené království, našla jsem jen pár dlouhodobých studií vlivu kojení na rozvoj rakoviny. Ne sice rakoviny trávicího traktu, ale jiných druhů rakoviny, jako například rakoviny prsu, vaječníků nebo jícnu.

V jedné ze studií vědci zaznamenali, že v některých případech došlo k rozvoji rakoviny i u jedinců, kteří byli hned po porodu kojeni, ale jednalo se spíše o výjimky. Je možné, že u těchto lidí hrály roli i další faktory jako například genetické vlivy, špatná životospráva a podobně [1]. Naopak během hledání jsem opakovaně narážela na mnoho jiných onemocnění, která lze kojením omezit. Zaměřila jsem se na ta, která jsou v populaci, ať už v České republice, nebo celosvětově, velmi rozšířená a jsou také kojením ovlivňována.

Cukrovka

Prvním a nejvíce studovaným onemocněním je diabetes mellitus, česky známé také jako cukrovka. Existují dva hlavní typy tohoto onemocnění. Méně častá forma cukrovky (10 % pacientů) je cukrovka typu 1. Jedná se o autoimunitní onemocnění, jehož první projevy lze sledovat již v dětství a raném dospívání. V tomto případě imunitní systém napadá a ničí buňky, které ve slinivce produkují inzulin, hormon důležitý pro zpracování glukózy.

V případě cukrovky typu 1 existuje hned několik studií, které se zabývají tím, jak kojení, či naopak příjem umělé výživy ovlivňuje rozvoj tohoto typu cukrovky. Například ve studii zahrnující 155 392 dětí autor uvádí, že nikdy nekojené děti mají až dvakrát vyšší riziko rozvoje cukrovky typu 1 oproti dětem, které byly kojeny [2].

Druhá, častější forma (zbylých 90 % pacientů) je cukrovka typu 2, která se projevuje u lidí trpících obezitou, kdy sice slinivka produkuje inzulin, ale běžné buňky se stávají vůči jeho účinkům odolnými. V případě druhého typu cukrovky je důsledek kojení na vývoj onemocnění ještě významnější. Děti, které byly kojeny v období kojeneckého věku delší dobu, vykazovaly nižší pravděpodobnost rozvoje cukrovky typu 2 [3].

Vlivy kojení

Kromě rozvoje vzniku cukrovky je znám i vliv kojení na rozvoj infekcí postihujících střevní trakt, rozvoj respiračních onemocnění a různých kožních onemocnění, hlavně atopických ekzémů.

To vše je podmíněno přenosem protilátek, imunoglobulinů A (IgA), které mateřské mléko obsahuje v hojném množství. Jedná se o protilátky vytvořené imunitním systémem matky po předchozím kontaktu s určitým patogenem (virem, bakterií…). Na tento patogen jsou pak protilátky schopny se vázat i u kojence a chránit ho tak před nákazou [4].

Mateřské mléko také obsahuje velké množství různých typů bílých krvinek odolných vůči kyselému prostředí žaludku, jejichž hlavní funkcí v imunitní odpovědi je fagocytóza neboli pohlcení a odstranění patogenů. V neposlední řadě obsahuje mateřské mléko i další molekuly, které vykazují antimikrobiální efekt. Jedná se například o enzym lysozym, který rozkládá buněčnou stěnu bakterií, dále laktoferrin, jenž zpomaluje bakteriální růst tím, že odstraňuje železo, které je důležitým prvkem pro růst bakteriální buňky, a mnoho dalších [5].

Co se týká jiných onemocnění, které byly v souvislosti s kojením sledovány, ráda bych podtrhla také funkci kojení jako prevence před obezitou dětí i matek a v neposlední řadě kojení napomáhá předcházet rakovině vaječníků a prsou matek [6].

Vliv umělé výživy

A abych tu nevyzdvihovala jen výhody a vliv kojení na rozvoj různých onemocnění, je důležité se na tuto problematiku podívat i z druhé strany, tedy na vliv umělé výživy na rozvoj imunitního systému člověka. Zde je důležité podotknout, že kvalita umělé výživy se v průběhu posledních dvaceti let výrazně zlepšila.

V současné době jsou výzkumy zaměřeny hlavně na zkvalitňování složení umělých mlék zejména z pohledu bioaktivních látek, tedy látek, které mají vliv na rozvoj imunitního systému kojence. Při snaze obohatit umělá mateřská mléka o tyto bioaktivní látky ale občas narážíme na to, že nevyvolávají takový efekt, který bychom od nich očekávali, nebo dokonce vyvolávají efekt zcela opačný. Například bylo u některých takto připravovaných umělých mlék prokázáno, že mohou způsobit některé potravinové alergie a zapříčinit častější výskyt atopických ekzémů [7, 8].

Proto se vědci snaží nalézt a připravit jiné alternativy těchto bioaktivních látek, aby se tyto umělé směsi složením a efektem co nejvíce přiblížily mateřskému mléku, ale vzhledem k tomu, že složení mléka je velice komplexní, těchto látek je tam spousta a zároveň každá hraje ve složení mateřského mléka důležitou roli, je poměrně obtížné připravit jeho přesnou a také funkční kopii.

V současné době se výzkum zaměřený na vývoj umělých mlék ale posouvá malými krůčky blíže a blíže k jeho zdokonalení natolik, aby děti živené výhradně umělým mlékem nebyly o tyto bioaktivní látky, které by mohly v pozdějším životě postrádat, ochuzeny.

Závěr

Umělá mléka sice neobsahují některé bioaktivní látky podporující vývoj imunitního systému, ale co se týče výživové hodnoty jsou srovnatelná s mateřským mlékem a představují spolehlivou náhradu. Tedy pokud si lámete hlavu nad tím, jestli svému dítěti dopřejete tu správnou výživu v podobě jakéhokoliv kvalitního umělého mléka, tak určitě ano. Není tedy nutné se umělých mlék obávat, jen je potřeba podpořit vývoj imunitního systému zdravým životním stylem.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Andrea

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1038/s44276-024-00061-x

[2] https://doi.org/10.2337/dc17-0016

[3] Horta, B. L., Bahl, R., Martines, J. C., & Victora, C. G. (2007). Evidence on the long-term effects of breastfeeding. Geneva: World Health Organization, 1-51. ISBN 978 92 4 159523 0

[4] Jackson KM, Nazar AM. Breastfeeding, the immune response, and long-term health. J Am Osteopath Assoc. 2006 Apr;106(4):203-7. PMID: 16627775

[5] https://doi.org/10.1111/1751-7915.14520

[6] https://doi.org/10.1038/s41467-018-07476-4

[7] https://doi.org/10.4137/CMPed.S16962

[8] https://doi.org/10.3945/ajcn.113.064295