Dotazy a odpovědi

Proč semínka na kaiserce chutnají po rybě?

Datum odpovědi: 24. 4. 2026

1569

Dotaz:

Už nejakú dobu som si všimla, že niekedy pri jedení pečiva so semiačkami – kaiserka, cítim veľmi jemnú akoby rybaciu chuť. Veľmi by ma zaujímalo, či môže byť v semiačkach nejaká látka, ktorá túto príchuť pripomína?

Minutová odpověď:

1)

Semínka, kterými jsou kaiserky většinou posypány, jsou lněná a sezamová. Ta mají vysoký obsah tuků.

2)

Tuky (zejména některé mastné kyseliny) snadno oxidují a rozkládají se na těkavé, různě vonící či zapáchající sloučeniny.

3)

Tento rozklad je podpořen tepelnou úpravou.

Celá odpověď:

Za rybí chuť semínek pravděpodobně může obsah rozkládajících se (oxidovaných) mastných kyselin v semínkách.

Kaiserky se většinou sypou lněným či sezamovým semínkem. Tato semínka obsahují poměrně vysoké procento tuků – len 30 až 40 % [1], sezam až 50 % [2] značný podíl z celkového obsahu tuků tvoří mastné kyseliny [1, 2]. Právě tzv. nenasycené mastné kyseliny, které možná spíše známe jako omega-3 a omega-6, velmi snadno na vzduchu oxidují (žluknou). Přitom se rozkládají na menší sloučeniny (hlavně aldehydy a ketony), které často vydávají nepříjemný, někdy rybinový zápach [3, 4].

Dovolím si ale důvěřovat dodavatelům kaiserek a budu předpokládat, že semínka, kterými je sypou, jsou čerstvá. I další látky běžně obsažené v semenných olejích mívají různý odér [1, 4]. V tomto případě bude nejspíše viníkem tepelná úprava – ta urychlí chemický rozklad a naruší i samotný obal semínek, čímž se těkavé (vonné i zapáchající) látky ze semínek uvolňují [5].  Vliv na chuťové a pachové vlastnosti bude záležet i na konkrétní odrůdě lnu či sezamu a způsobu, jakým byl pěstován, sklizen, skladován a zpracován. Obsah a poměr různých vonných/chuťových látek se liší [1]. 

Mimochodem, i surová lněná vlákna používaná například jako součást kompozitních stavebních materiálů (třeba jako příměs do betonu) jsou cítit. Jak přesně (ne)voní, je ovlivněno tepelným zpracováním [5]. Materiál tak může zavánět po tuku a čerstvě posečené trávě při úpravě nižší teplotou 80 °C, po karamelu a nasládle při 200 °C a spáleně a dřevitě po prohnání 230 °C [6]. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Bára

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.5897/AJB11.936 

[2] https://fdc.nal.usda.gov/food-details/170150/nutrients

[3] https://doi.org/10.1021/jf403827p

[4] https://doi.org/10.1021/acs.jafc.8b05723

[5] https://dx.doi.org/10.2139/ssrn.5191221

[6] https://doi.org/10.1002/app.43497


Další čtení prověřené autorkou:

Odpověď číslo 890: https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/je-nezdrave-sypat-pecivo-lnenym-seminkem/

Odpovídala

Katedra experimentální biologie rostlin, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Odborná recenze:

Biotechnologický ústav AVČR

Editace textu:

Ústav formální a aplikované lingvistiky, MFF UK

Mohlo by se vám líbit: