Pravidelnou stolici si většina lidí představuje na každodenní bázi, ideálně ve stejnou dobu. Normální četnost vyprazdňování se ale může u různých lidí výrazně odlišovat. Za „normální“ se považuje vyprazdňování maximálně třikrát denně a minimálně třikrát týdně, což je celkem široký interval. I nižší frekvence stolice než třikrát týdně se ale může považovat za normální v případě, že není provázena nepohodlím [1, 2]. Nejčastějším vzorcem je jedna stolice denně, což platí přibližně pro 40 % mužů a 33 % žen [3].

Frekvence vyprazdňování může být ovlivněna řadou faktorů. Nejčastěji je nižší frekvence způsobena skladbou jídelníčku a nedostatkem vlákniny. Ta by se měla v jídelníčku vyskytovat v množství 25–30 g denně, čehož řada lidí zdaleka nedosahuje. Vláknina zvětšuje objem stolice a některá dokonce pomáhá ve střevě jako potrava pro prospěšné bakterie, přispívá proto k normální funkci trávicího traktu. Spolu s dostatečným množstvím vlákniny je důležitý také dostatečný příjem tekutin (alespoň 35 ml na 1 kg tělesné hmotnosti denně). Snížení pohyblivosti střev může být důsledkem nedostatečné pohybové aktivity a dočasně ji může ovlivnit také stres nebo psychická nepohoda [4]. Ženy trpí zácpou častěji než muži a bylo vypozorováno, že se zácpa častěji vyskytuje u lidí, kteří mají delší střevo [5]. Existuje i výzkum naznačující, že k prodloužení trávení či zácpě může vést i menší příjem kalorií [6, 7].

V obecné rovině bychom také měli doplnit, že existuje reflex (odborně se jmenuje gastrokolický reflex), který při konzumaci jídla automaticky spouští pohyby trávicí soustavy a tedy i střev. Jeho síla se může člověk od člověka lišit, ale může ovlivnit, že se někomu brzy po jídle chce na záchod.

Ve většině případů může frekvenci stolice pozitivně ovlivnit změna životního stylu – pohyb, jídelníček s dostatečným množstvím vlákniny a tekutin, případně pravidelný příjem zdrojů prospěšných bakterií, jako je kvašená zelenina, kimči, kysané mléčné výrobky a další kvašené potraviny.

Zácpa, která je definována nízkou frekvencí vyprazdňování, může být způsobena dlouhodobým nízkým příjmem energie a nedostatkem potravy spojeným s dlouhodobým stresem. Obtíže s vyprazdňováním lze proto pozorovat u věčných extrémních dietářů, ale také u osob trpících poruchami příjmu potravy [8, 9].

Negativní vliv na pohyblivost střev má obvykle také těhotenství a kojení, ale také užívání některých léků anebo některá onemocnění (diabetes, snížená funkce štítné žlázy, celiakie, zánětlivé onemocnění střev a podobně) [10].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Karolína