Svalové křeče: co se v těle děje a jak do toho mluví hořčík?

Svalová křeč je náhlý, bolestivý stah svalu, který se nedaří včas uvolnit. Může nás překvapit při sportu, uprostřed noci nebo i v klidu. Proč ale vůbec vzniká a jakou roli v tom hraje hořčík?

Každý sval v těle se stahuje a uvolňuje na základě signálů z nervového systému. Když všechno běží, jak má, vypadá to zhruba takto:

Nervový signál → nerv vede impuls (pomocí sodíku a draslíku) → vápník spustí svalový stah → sval se stáhne → sval spotřebuje energii a za pomoci hořčíku se znovu uvolní → všechno funguje, jak má.

Při křeči se tento dobře fungující systém naruší. Sval se stáhne, ale nedokáže se včas uvolnit. Výsledkem je dlouhotrvající, bolestivý stah svalu. Rovnice pak vypadá takto:

Nervový signál → nerv vede impuls → vápník spustí stah → sval se stáhne → sval se neuvolní → křeč a bolest

Příčin svalových křečí může být celá řada. Často se objevují po dlouhém běhu nebo jiné náročné fyzické zátěži. Podle současných poznatků při nich hraje hlavní roli narušená komunikace mezi nervy a svaly. K tomu může přispět také nedostatek tekutin nebo změny v hladinách minerálních látek, jako jsou sodík, draslík, hořčík a vápník. Ty jsou nezbytné pro správné přenášení nervových signálů a správnou činnost svalů.

Křeče mohou vzniknout i kvůli nedostatku kyslíku ve svalu – třeba pokud dojde k přechodnému zúžení nebo stažení cévy. A někdy jsou na vině změny v nervové činnosti, například podráždění, přetížení nebo poškození nervů [1, 2].

A co s tím má společného hořčík?

Hořčík je minerální látka nezbytná pro správné fungování organismu. Podílí se na stovkách procesů v těle – například pomáhá vytvářet bílkoviny, je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů a podílí se také na udržování normálního krevního tlaku a hladiny cukru v krvi [3].

Často se říká, že hořčík pomáhá proti křečím – a opravdu může, ale jen tehdy, pokud ho má organismus skutečně nedostatek [4]. K tomu může dojít například při jednostranné stravě, některých dietách, poruchách vstřebávání živin nebo některých onemocněních, která zhoršují vstřebávání živin ze střeva. Pokud má ale člověk hořčíku dostatek, pak podle dostupných studií nemá jeho doplňování na svalové křeče žádný výrazný efekt [5]. U těhotných žen je situace komplikovanější. Výsledky výzkumů se liší – někdy hořčík pomůže, jindy ne. Odborníci proto zatím nemají jasno a volají po dalších studiích [5].

Co tedy dělat, když vás trápí křeče?

Na základě dosavadních vědeckých poznatků lze shrnout několik doporučení, která mohou pomoci, pokud vás trápí svalové křeče. Je ale důležité dodat, že vědecké poznatky zatím nejsou zcela jednoznačné. Některé studie se zaměřují na křeče vznikající během spánku, jiné na křeče vyvolané fyzickou zátěží, takže jejich výsledky nelze vždy přímo srovnávat. Většina autorů se navíc shoduje, že je potřeba více kvalitních klinických studií s větším počtem účastníků, které by porovnaly různé formy hořčíku, jejich dávkování i načasování užívání. Jinými slovy, svalové křeče jsou složitý a velmi individuální problém, pro který zatím neexistuje jedno univerzální řešení.

Obecně lze doporučit:

Pít dostatek tekutin [6].
Dbát na dostatečný příjem minerálních látek, jako jsou hořčík, sodík, draslík a vápník [5].
Protahovat svaly – zlepší se prokrvení a okysličení [5, 7].
Dopřát si kvalitní spánek – pomáhá regeneraci.
Pravidelný silový trénink a cvičení na zlepšení koordinace svalů – mohou přispět ke snížení rizika křečí [6].
Farmakologická léčba – vitamin B komplex [8].

Silné chuťové vjemy mohou někdy pomoci překvapit nervový systém a zmírnit svalovou křeč. Například ocet, zázvor, skořice, chilli nebo hořčice aktivují receptory v ústech a krku, které vysílají signály do nervového systému. Předpokládá se, že tento reflex může přispět k rychlejšímu uvolnění křeče. Jedním z nejlépe prozkoumaných příkladů je šťáva z nakládaných okurek (pickle juice), která v některých studiích zkrátila trvání křečí až o 45 %. Nejde přitom o účinek minerálních látek, ale právě o nervový reflex. Úleva se může objevit už během 1–2 minut a obvykle stačí malé množství, přibližně do 100 ml. U hořčice jsou zatím důkazy slabší a vycházejí spíše ze zkušeností než z kvalitních klinických studií [6].

A pokud křeče přetrvávají nebo jsou časté, rozhodně stojí za to zajít k lékaři a nechat si vyšetřit hladinu hořčíku a dalších minerálů v těle.

A co ten Magnosolv?

Magnosolv je bílý krystalický prášek. Jedna dávka je složena ze dvou forem hořčíku (uhličitanu hořečnatého a oxidu hořečnatého) a dalších přídavných látek, jako je třeba kyselina citronová. Když se prášek rozpustí ve vodě, vznikne látka zvaná citronan hořečnatý, která se v těle dobře vstřebává. Podle příbalového letáku se Magnosolv používá k doplnění hořčíku v případech, kdy není potřeba injekční léčba. Dávkování by mělo být dáno mírou nedostatku hořčíku. Jestli ho ale lékaři skutečně předepisují přímo na svalové křeče? To už může záviset na konkrétním přístupu každého z nich – nejsem lékař, tak to neposoudím.

A ještě jedna poznámka na závěr

Možná vás to překvapí, ale není výjimkou, že některé léky se běžně používají, i když jejich přesný mechanismus účinku zatím není úplně znám. Medicína totiž často funguje tak, že si odborníci nejprve všimnou účinku – tedy že lék opravdu pomáhá – a až následně se snaží podrobněji porozumět tomu, jak přesně daný efekt vzniká.

Typickým příkladem je paracetamol (například Paralen) – běžně používaný lék proti bolesti a horečce, který je na trhu už více než sto let. Přesto se dodnes vedou debaty o tom, jak přesně v těle působí [10].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzana