Nejsem přímo zapojen do budování dalekohledu umístěného v Chile zhruba 500 km na sever od La Sereny, kde se nalézá moje pracoviště. Samozřejmě ale situaci sleduji a mám mezi staviteli dalekohledu dost přátel. Mimo jiné tam působí i doktor Dan Pilbauer (absolvent ČVUT), který se stará o seismickou bezpečnost (tlumiče pro zemětřesení) dalekohledu. Jeho přednášku z minulého roku je možné shlédnout on-line na YouTube: https://youtu.be/RnZPYC7IEn4?si=x63Udtk_uXqTSyfk

Výstavba jde zatím podle plánu. S uvedením dalekohledu do provozu se počítá do roku 2030. Je ale třeba vzít v potaz, že se jedná o prototyp. Podobný přístroj se staví poprvé; není to sériově vyráběný produkt, u kterého vám je třeba automobilka schopna garantovat termín dodání zakoupeného vozu. Mohou se objevit nečekané komplikace, které celou výstavbu prodlouží. Vzhledem k tomu, že je již hotová střecha dalekohledu, s prvním světlem do roku 2030 je možné počítat – v podstatě stačí dostavět konstrukci pod střechou a zprovoznit ji.

První fotony a první světlo

Zde je malá vsuvka. První světlo, tedy první snímek prezentovaný veřejnosti jako výsledek prvního pozorování, není první snímek pořízený přístroji na dalekohledu. Tomuto okamžiku u všech velkých přístrojů předcházejí první fotony – technické snímky používané ke kalibraci a seřízení optických a jiných systémů dalekohledu. 

Mohu si zde pomoci zkušenostmi z uvádění do provozu observatoře Very C. Rubinové, na jejíž výstavbě jsem se podílel. První fotony prošly optikou dalekohledu z vesmíru až do detektoru již v říjnu 2024. První snímky, a tedy první světlo, jsme ale pořídili až v dubnu roku 2025. Těch více než šest měsíců jsme kalibrovali a vylepšovali systémy dalekohledu, a vyměnili testovací, technickou kameru za skutečnou kameru produkující vědecké snímky..

Po prvním světle v roce 2030 ale nebudou ihned k dispozici nové objevy. Musí se doladit ovládání dalekohledu, dokončit a nainstalovat přístroje na záznam světla z dalekohledu (kamery a spektrografy), sesbírat a zpracovat data. Reálné je očekávat první objevy do roku 2035.

Dalekohledy fungují jako trychtýře na světlo (v angličtině „light bucket“). Čím větší průměr má optika dalekohledu, tím více světla nasbíráte. A čím více máte světla, tím větší detaily můžete pozorovat. Jelikož Extremely Large Telescope (ELT) má být se svým průměrem 39,3 m první dalekohled s průměrem nad 13 metrů, dají se očekávat zajímavé objevy. ELT je, podobně jako všechny velké současné dalekohledy, dalekohled zrcadlový – jeho největší optické členy jsou zrcadla.

Co od tohoto dalekohledu čekat? 

Za mě budou nejdůležitější tyto dvě oblasti astronomie:

• Exoplanety – planety mimo Sluneční soustavu. S tak velkým zrcadlem by mělo být možné změřit spektrum vzdálených planet – ze spektra (dá se zjednodušeně představit jako duha) se dá usuzovat na složení atmosféry, a tedy její vhodnost pro život (jsou-li tam žáby taky, viz Písně kosmické od Jana Nerudy).
• Kosmologie – pozorováním vzdálených aktivních galaxií bude možné zpřesnit naše znalosti o stavbě a vývoji vesmíru.

Je možné namítnout, že spektra atmosféry exoplanet již byla pořízena existujícími dalekohledy. Ano, je to pravda – ale u spekter, která nám umožňují zkoumat na dálku složení atmosfér vzdálených světů, záleží více než jinde na průměru dalekohledu, a tedy na možnosti odlišit opravdový signál od šumu vesmíru. Zatímco současná spektra nám umožňují získat jen hrubou představu o složení atmosféry, s ELT bychom měli být schopni rozpoznat více.

Na druhou stranu ani tento (zatím) největší dalekohled nebude schopen rozlišit na exoplanetách detaily povrchu. Bude možné získat světelnou křivku a z ní usuzovat na možné tmavší a světlejší oblasti – ale nebude to stačit na nějaké detailnější mapování cizích světů.

Dají se očekávat i jiné objevy, některé určitě nečekané. 

Astronomie přináší nová řešení pro průmysl

Je dobré si uvědomit, že astronomie, jakožto technicky náročná věda, umožňuje vyvinout a následně předat do průmyslové výroby vynálezy objevené pro dalekohledy. 

Astronomie byla například velmi silnou hnací silou při vývoji senzorů CCD, ze kterých se následně vyvinuly snímače CMOS – ty lze teď najít ve většině zařízení s kamerou, tedy například v telefonech, noteboocích apod. Bez astronomie by se lidstvo zřejmě k technologii CMOS také dostalo, ale asi by to trvalo déle – průmysl by její vývoj v okamžiku, kdy ještě neexistovala široká možnost praktického použití, nezaplatil. 

Lze tedy očekávat, že při konstrukci ELT se podaří vyvinout technologie, které byly původně zamýšleny jen pro astronomii, ale které nakonec najdou přímé uplatnění i v praktickém životě. 

Pro Zeptej se vědce odpovídal Škub

Zdroje:

[1] Přednáška – záznam on-line: https://youtu.be/RnZPYC7IEn4?si=x63Udtk_uXqTSyfk

[2] Procurement of the dome and the telescope structure of the ELT: update status report – https://www.spiedigitallibrary.org/conference-proceedings-of-spie/13094/1309406/Procurement-of-the-dome-and-the-telescope-structure-of-the/10.1117/12.3018343.full (placené; tohle jsou články z velké astronomické konference pořádané SPIE každé dva roky – další se konala začátkem července 2026 v Kodani, v září lze očekávat nové vědecké články)

[3] ESO ELT – https://www.eso.org/public/czechia/images/potw2617a/

Další čtení prověřené autorem:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Extr%C3%A9mn%C4%9B_velk%C3%BD_dalekohled (Wikipedia, Extrémně velký dalekohled)