Samotné mraky – tedy lépe oblaky – jsou v podstatě jen mikrokapičky kondenzované vody, které žádnou vlastní vůni nemají – stejně, jako ji nemá ani čistá voda. To, co člověk vnímá jako „vůni mraků“, je směs stopových látek, které voda v oblaku nese.
Nositeli těchto vůní a pachů jsou těkavé organické látky (více v dotazu č. 1543 o šíření zápachu). Jedná se o malé molekuly, které snadno přecházejí do plynné fáze, a tím se dostávají do ovzduší. Při vzniku oblaku jsou proto přítomny v jeho složení.
Těkavé látky
Těkavé organické látky mohou být různého původu. Protože mnoho z nich vzniká v rostlinách, říká se jim biogenní těkavé organické látky. Chemicky jde především o skupinu látek, které tvoří silice v jehličí nebo bylinách – chemici jim říkají terpenoidy [1].
Ty slouží nejen ke komunikaci mezi jedinci rostlin, ale také k boji např. proti býložravcům – odpuzení škůdců rostliny nebo přilákání ochránců dané rostliny. Pokud chce někdo rostlinu sežrat, rostlina začne produkovat těkavé organické látky, které proti němu přilákají predátora. Příkladem budiž třeba kukuřice napadená housenkou blýskavky, kterou zničí přilákaný lumčík [2], nebo borovice napadená hřebenulí produkující terpenoidy, které přitáhnou parazitické vosičky likvidující tohoto parazita [3].
Vypouštěné látky bývají vonné a po uvolnění do ovzduší vytvářejí charakteristickou vůni, například vůni lesa [4]. Pokud se v takové vzduchové hmotě vytvoří oblak, jsou tyto organické látky přítomny i v jeho kapkách, a mohou tak přispívat k jeho vůni.
Je po dešti a všechny cesty voní jako z jara
Mimo to se do vzduchu mohou dostat i některé látky z půdy. Zejména při dešti se při dopadu kapek na zem vytvoří jemná vodní mlha (tzv. aerosol) obsahující chemické látky ze zeminy, na kterou kapky deště dopadají [5]. Právě tyto látky se podílejí na známé vůni vzduchu po dešti, označované jako petrichor.
Jednou z jejích hlavních složek je chemická látka geosmin [6, 7], která slouží jako signální molekula při komunikaci mezi bakteriemi a dalšími půdními organismy (více viz dotaz č. 612 o vůni jara).
Lidský nos umí zachytit vůni geosminu i v extrémně nízkých koncentracích [8]. Chemici ji vyjadřují jako počet částic látky na počet všech částic v daném vzorku, např. u geosminu 5 částic na bilion všech částic. Tato koncentrace odpovídá stavu, jako bychom uměli rozeznat jednu čajovou lžičku chemické látky rozpuštěnou ve vodě v objemu odpovídajícímu přibližně 200 olympijským bazénům.
Vedle těchto látek se ve vzduchu vyskytuje i ozón [1], který má také svou charakteristickou vůni.
V horách to voní jako u moře
Kromě všech výše zmíněných zdrojů vonných látek v oblaku lze předpokládat, že pokud by se horský hřeben nacházel poblíž moře, mohl by oblak vonět i mořem. Vzduch, který by se nad mořem obohatil o aerosol s mořskou solí, se může prouděním dostat až nad hory. Tam by se tak mohl vytvořit oblak se slaným nádechem, respektive příchutí, protože samotná sůl, stejně jako čistá voda, nijak nevoní, ale slanost v chuti rozeznat umíme.
Vůni oblaků na hřebeni hor tak tvoří pestrá směs chemických látek, které pocházejí jak z okolních rostlin, tak ze země nebo atmosféry. Tato vůně bude pro každé místo a každé počasí jistě unikátní.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1007/s10342-019-01213-2
[2] https://doi.org/10.3389/fpls.2013.00209
[3] https://doi.org/10.1023/A:1023841909199
[4] https://doi.org/10.5194/acp-24-5117-2024
[5] https://doi.org/10.1038/ncomms7083
[6] https://doi.org/10.1038/s41564-020-0697-x
[7] https://doi.org/10.1128/aem.00093-22
[8] https://doi.org/10.1111/1462-2920.16381
Další čtení prověřené autorem:
Dotaz č. 1543: https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jak-funguje-vyvetravani-zapachajiciho-obleceni-na-topeni-a-jak-se-meri-zapach/
Dotaz č. 612: https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jak-to-ze-pozname-vuni-jara/