Může mít vetřelec z filmu místo krve kyselinu?

Dobrý den,

v případě vetřelců, stejně jako u mnohých jiných filmových vyobrazení kyselin, je třeba brát v úvahu, že jde o snahu vyvolat emoce, ne o vědecké vyobrazení chování těchto látek.

Kyselina ve filmech

Jednoduše řečeno, tělo vetřelce by se muselo skládat z něčeho, co s onou kyselinou nereaguje. V různých vetřelčích filmech ale bylo porůznu ukázáno, že jejich kyselina leptá víceméně všechno, čeho se dotkne, ať už je to organického původu, nebo ne. Obecně biologie vetřelců nedává moc smysl, protože ve filmech rostou jako z vody doslova před očima bez nějakého očividného zdroje stavebního materiálu.

Problém je také s faktem, že krev, alespoň u savců nebo ptáků, je schopná srážení a tím ucpává rány. Tuto vlastnost žádná kyselina nemá a nemůže tedy případná zranění zacelit – u vetřelce by muselo být kyselině odolné celé tělo, ne jen cévy. A vzhledem k tomu, že se tělo vetřelce skládá z látek organického původu (původem z hostitele), muselo by být z nějakého organického polymeru, který s kyselinou nereaguje. Většina kyselin se v laboratorních podmínkách uchovává v nádobách z polyethylenu (PE), teflonu (PTFE) nebo různých plastových směsí (FRP – fibreglass reinforced plastic) či skla. Ani jeden z těchto polymerů sám o sobě ale není vhodným materiálem pro stavbu těla, které se musí aktivně pohybovat a ohýbat.

Kyseliny ve skutečnosti

Reálné kyseliny se liší od jejich vetřelčí verze ve dvou hlavních aspektech. První je, že reakcí kyseliny s nějakou další látkou dochází ke spotřebovávání oné kyseliny. Při reakci tedy ubývá a nakonec dojde, nebude neomezeně leptat všechno, čeho se dotkne. Čím silnější kyselina to bude, tím rychleji se spotřebuje.

Druhý je, že kyseliny nejsou nenasytné všežravé látky. Jejich chemická reaktivita závisí na jejich chemickém složení. Některé kyseliny, které považujeme za silné (sírová, dusičná atd.), se uchovávají ve skleněných nádobách. Sklo tedy neleptají. Kyselina fluorovodíková leptá sklo, ale zase neleptá polyethylen, takže se uchovává v plastových nádobách [1].

Naše vlastní buňky obsahují nespočet druhů kyselin, a to i velmi silných (chlorovodíková, fosforečná), nicméně se jejich vlivem nerozpouštíme, protože jejich koncentrace je velmi nízká a reaktivita tedy není taková, jak je vyobrazena ve vetřelčích filmech. V případě žaludku, kde je opravdu kyselé prostředí (pH ~ 2), jsou jeho vnitřní stěny pokryty hlenem. Hleny ale vlastně nejsou nic jiného, než vodou nasáklé organické polymery [2]. Vetřelci ve filmech vypadají slizce, slintají a zanechávají stopy podobné hlenu, takže je možné, že to má představovat jejich obranu proti vlastní kyselině.

Ve filmu neřádila kyselina

Pro zajímavost – filmového efektu extrémně leptavé látky se dosáhlo směsí chloroformu, acetonu, cyklohexylaminu a kyseliny octové. Tato rozpouštědla se běžně využívají pro rozpouštění organických látek a ve filmu je použili na kovově nabarvený polystyren. Ačkoliv tato směs obsahuje kyselinu octovou, její rozpouštěcí síla není způsobena kyselostí, ale schopností acetonu a chloroformu rozpouštět polystyren (viz sekce Další čtení).

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta