Srdeční infarkt je způsobený sníženou průchodností nebo ucpáním věnčitých (koronárních) tepen, které prokrvují srdeční sval. V důsledku toho dochází k postupnému odumírání srdečních buněk, které v nejzávažnějších případech může vést až ke vzniku život ohrožující arytmie a k zástavě činnosti srdce.

Ke snížení průchodnosti, případně ucpání koronárních tepen nejčastěji dochází vznikem krevní sraženiny uvnitř těchto cév. Onemocněním, které k srdečnímu infarktu vede, je tzv. ateroskleróza („kornatění tepen“). Dochází při něm k ukládání tuku do stěny tepen v podobě tzv. aterosklerotických plátů a k postupnému snižování průchodnosti těchto tepen. Vznik aterosklerózy je do velké míry ovlivněn životním stylem: kouřením, nedostatkem pohybu a nadměrným příjmem potravy [1]. Srdeční infarkt tedy lze považovat za „sekundární jev“ aterosklerózy.

Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti pro léčbu akutních koronárních syndromů, mezi které patří i srdeční infarkt, žádnou souvislost mezi průjmem a srdečním infarktem nezmiňují [2]. Tyto postupy jsou vytvářeny a pravidelně aktualizovány předními evropskými kardiology, aby zohledňovaly nejnovější trendy a postupy v léčbě srdečního infarktu. Skutečnost, že v tomto dokumentu není žádná zmínka o průjmu, jednoznačně ukazuje, že v současnosti neexistují žádné relevantní studie, které by spolehlivě prokazovaly souvislost průjmu a srdečního infarktu.

Průjem navíc ani nepatří mezi typické příznaky srdečního infarktu. Příznaky charakteristické pro infarkt jsou neustupující bolest na hrudi, pálení nebo tlak. Bolest se může případně projevovat také v oblasti ramene, krku a levé ruky. Dalšími příznaky mohou být dušnost, úzkost a nadměrné pocení, bolest břicha, případně pocit na zvracení [3].

V odborné literatuře lze nalézt studie, které možnou spojitost mezi průjmem a srdečním infarktem naznačují. Ani u jedné z nich ale nelze říci, že by příčinnou souvislost mezi infarktem a průjmem jednoznačně prokazovala. Například tchajwanská studie z roku 2022 [4] poukazuje na to, že gastroenteritida (zánět trávicí soustavy, laicky nazývaný „střevní chřipka“) může zvyšovat riziko srdečního infarktu z důvodu zvýšené srážlivost krve. Studie ale uvádí, že pouze 1,3 % pacientů, kteří byli hospitalizováni se srdečním infarktem, trpělo gastroenteritidou. Z toho lze vyvodit, že pokud nějaká souvislost mezi gastroenteritidou a srdečním infarktem existuje, pak se projevuje pouze u velice malé části pacientů. Našel jsem také dvě případové studie, které popisují pacienty hospitalizované z důvodu průjmu [5] a s podezřením na gastroenteritidu [6], u kterých klinické testy následně odhalily infarkt myokardu. Ani v jednom z těchto případů ale nelze prokázat příčinnou souvislost gastroenteritidy se srdečním infarktem. Obdobné situace, kdy se srdeční infarkt projeví jinými než svými charakteristickými příznaky, lze považovat za vzácné.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vláďa