Dotazy a odpovědi

Proč je okolo slatí zima?

Datum odpovědi: 22. 7. 2025

1595

Dotaz:

Všimla jsem si, že v oblastech, kde jsou slatě (nebo snad rašeliniště – přiznávám se, že moc nevím, jestli je tam, a jaký případně, rozdíl), je většinou o dost nižší teplota než teplota v okolí. Jedná se často o dost velký rozdíl. Běžná aktuální teplota je například 20 °C. A když přijdete blíž ke slati, je tam často teplota s minusovou hodnotou. Osobně jsme se tímto jevem setkali na Kvildě. Bylo léto a u slatě byla teplota pod nulou. Můžete prosím tento jev vysvětlit?

Minutová odpověď:

1)

Slať je údolním druhem rašeliniště.

2)

Studený vzduch je těžší než teplý, stéká do údolí, kde se hromadí jako jezero –⁠⁠⁠⁠ a právě v údolích se slatě nacházejí.

3)

Při slabém větru vydrží jezera studeného vzduchu dlouho a vzduch se vychladí do velmi nízkých teplot.

4)

Údolí jsou chráněna před větrem, úzké kotliny dokonce i před slunečním zářením.

5)

V ČR jsou taková místa na šumavských slatích a na Jizerce.

Celá odpověď:

Slatě (druh rašeliniště zásobený pramenitou vodou) se typicky nacházejí v mělkých sníženinách, ve kterých se hromadí studený vzduch. Ten je těžší než teplý vzduch, stéká v noci z okolních svahů a hromadí se v údolí. Tomuto nahromadění se říká jezero studeného vzduchu [1]. Vzhledem k tomu, že se slatě nacházejí většinou na horách, bývá tento vzduch opravdu studený. V případě, že je slať buď dobře chráněna před větrem lesem v okolí, nebo prostě ten den málo fouká vítr, může studený vzduch v údolí slatě vydržet hodně dlouho. Odborně se takovým místům říká mrazové kotliny [2], protože v zimě, kdy se ledový vzduch na slati udržuje dlouho, může teplota klesat hluboko pod bod mrazu. Ale pod tento bod se může v těchto kotlinách dostat teplota vzduchu i v létě. 

Ochlazování je nejintenzivnější v zimě při jasné obloze a slabém větru, kdy země rychle ztrácí teplo vyzařováním a od ní se ochlazuje tenká vrstva vzduchu při zemi. Díky slabému větru se vzduch nepromíchává a vzniká tak silná teplotní inverze neboli rychlý nárůst teploty s výškou. Takto prochlazený vzduch pak stéká z kopců do údolí. Podobné ochlazování se děje i v noci, a proto můžeme potkat jezera studeného vzduchu v údolích či kotlinách i v létě.

Svou roli může hrát i to, že má mokrá rašelina malou tepelnou vodivost, a tak se pomalu prohřívá, udržuje si tak i v létě chladnější mikroklima.

Typickým příkladem jsou české slatě na Jizerce, na Šumavě, ale např. i v Hostýnských vrších [3], kde teploty často klesají k rekordně nízkým hodnotám naměřeným v ČR.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas

Zdroje:

[1] http://slovnik.cmes.cz/heslo/1415

[2] http://slovnik.cmes.cz/heslo/1717

[3] http://www.cmes.cz/sites/default/files/MZ_2020_2_30-32.pdf

[4] https://meteo-sumava.cz/clanky/2021/v-lednu-padly-teploty-i-pod-25c/

[5] https://meteo-sumava.cz/clanky/2021/srpen-prinesl-jen-velmi-slaby-mraz/

Další čtení prověřené autorem:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10805121298-gejzir/219562235000010/cast/683113

Odpovídal

(Ústav fyziky atmosféry AV ČR)

Odborná recenze:

(Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

Editace textu:

Kategorie: Příroda

Mohlo by se vám líbit: