Děkujeme za zajímavou otázku. V současnosti neexistují žádné důkazy o jedinečných nervových zakončeních nacházejících se pouze na zádech. Na zádech – stejně jako na jiných částech kůže – jsou specializované nervové buňky, které vnímají svědění a škrábání, a proto je škrábání na zádech často tak příjemné. Slastný pocit při škrábání zad mohou pomoci popsat poznatky z evoluční biologie, psychologie mezilidských vztahů a neurobiologie.

Původně hygiena, později důvěra

Jedním z hlavních evolučních důvodů pro vzájemné drbání (nebo škrábání) bylo odstraňování parazitů, jako jsou blechy, klíšťata nebo vši. Toto chování je známé jako „allogrooming“ – péče o tělo druhého jedince. U šimpanzů, makaků i jiných primátů je to běžné sociální chování [1]. Poskytování dotyku, ať už jde o hlazení, nebo škrábání, posiluje důvěru a spolupráci [2] a je doprovázeno uvolněním hormonu oxytocinu, který podporuje vzájemnou blízkost [3]. Studie pozorující chování opic ukázala, že nejvíce času tráví tito primáti vzájemným dotykem na zádech a hlavě – místech, kde je nejhustší srst, kam si sami nevidí nebo tam sami nedosáhnou [4].

U lidí se evolučně přenesla tato funkce do mezilidských vztahů: příjemný dotyk (včetně škrábání zad) signalizuje péči, důvěru a blízkost. To má vliv nejen na psychickou pohodu, ale i na míru spolupráce a vzájemné pomoci [1]. Pod pojmem allogrooming si můžeme u lidí představit třeba masáž, česání vlasů, odstraňování pupínků nebo právě šimrání a škrábání na zádech [5].

Škrábání: Úleva i potěšení v jednom

Z biologického hlediska je hlavní účel škrábání odstranit z kůže něco nepříjemného – například hmyz, odumřelou kůži, alergeny, prach – a zároveň tím zmírnit svědění. Samotné škrábání pak působí dvojím způsobem: jednak mechanicky přeruší signály svědění (drsnější podněty z nehtů aktivují jiné nervy, které svědění na chvíli potlačí) [6, 7] a zároveň spouští v mozku pocit odměny za možné odstranění dráždivého podnětu.

Při sledování aktivity mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že škrábání vyvolává pocit odměny dokonce i tehdy, když zrovna žádné svědění necítíme [8]. Tím, že mozek odměňuje škrábání (např. uvolněním dopaminu), posiluje chování, které má hygienický a zdravotní přínos – podobně jako je pro nás příjemné jíst nebo mít sex, protože jde o biologicky výhodné činnosti [9].

Proč zrovna záda?

A proč je tolik lidí tak citlivých právě na škrábání zad? Výzkumy ukazují, že záda jsou zvláště citlivá na doteky spojené s příjemností – například hlazení zad u zvířat vyvolává výrazný nárůst hormonů štěstí v mozkových centrech spojených s potěšením [9].

U lidí zase experimenty potvrdily, že škrábání zad přináší větší úlevu a intenzivnější příjemný pocit než škrábání jiných částí těla – třeba svědění na kotníku bylo sice silnější, ale škrábání zad přinášelo větší úlevu [10].

Závěr

Záda jsou evolučně i neurologicky ideálním místem pro škrábání – těžko si tam sami dosáhneme, proto jsme závislí na pomoci druhých, a mozek nás za tento kontakt odměňuje dávkou dopaminu a oxytocinu. Škrábání tak není jen úlevou od svědění, ale i způsobem, jak si navzájem projevujeme péči a utužujeme vztahy.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Bára