Dotazy a odpovědi

Proč je příjemné škrabání zad?

Datum odpovědi: 11. 8. 2025

1690

Dotaz:

Proč je tolika lidem příjemné škrábání na zádech? 😀 Jsou tam nějaká speciální nervová zakončení?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Škrábání zad je příjemné, protože mozek v jeho průběhu uvolňuje „hormony štěstí“, dopamin a oxytocin – podobně jako při jídle nebo sexu.

2)

Evolučně sloužilo škrábání k odstraňování parazitů a péči o tělo druhých.

3)

U lidí se proměnilo v projev důvěry, blízkosti a vzájemné péče.

4)

Na záda si sami těžko nedosáhneme, možná proto mozek za škrábání v této oblasti spouští větší „odměnu“.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Děkujeme za zajímavou otázku. V současnosti neexistují žádné důkazy o jedinečných nervových zakončeních nacházejících se pouze na zádech. Na zádech – stejně jako na jiných částech kůže – jsou specializované nervové buňky, které vnímají svědění a škrábání, a proto je škrábání na zádech často tak příjemné. Slastný pocit při škrábání zad mohou pomoci popsat poznatky z evoluční biologie, psychologie mezilidských vztahů a neurobiologie.

Původně hygiena, později důvěra

Jedním z hlavních evolučních důvodů pro vzájemné drbání (nebo škrábání) bylo odstraňování parazitů, jako jsou blechy, klíšťata nebo vši. Toto chování je známé jako „allogrooming“ – péče o tělo druhého jedince. U šimpanzů, makaků i jiných primátů je to běžné sociální chování [1]. Poskytování dotyku, ať už jde o hlazení, nebo škrábání, posiluje důvěru a spolupráci [2] a je doprovázeno uvolněním hormonu oxytocinu, který podporuje vzájemnou blízkost [3]. Studie pozorující chování opic ukázala, že nejvíce času tráví tito primáti vzájemným dotykem na zádech a hlavě – místech, kde je nejhustší srst, kam si sami nevidí nebo tam sami nedosáhnou [4].

U lidí se evolučně přenesla tato funkce do mezilidských vztahů: příjemný dotyk (včetně škrábání zad) signalizuje péči, důvěru a blízkost. To má vliv nejen na psychickou pohodu, ale i na míru spolupráce a vzájemné pomoci [1]. Pod pojmem allogrooming si můžeme u lidí představit třeba masáž, česání vlasů, odstraňování pupínků nebo právě šimrání a škrábání na zádech [5].

Škrábání: Úleva i potěšení v jednom

Z biologického hlediska je hlavní účel škrábání odstranit z kůže něco nepříjemného – například hmyz, odumřelou kůži, alergeny, prach – a zároveň tím zmírnit svědění. Samotné škrábání pak působí dvojím způsobem: jednak mechanicky přeruší signály svědění (drsnější podněty z nehtů aktivují jiné nervy, které svědění na chvíli potlačí) [6, 7] a zároveň spouští v mozku pocit odměny za možné odstranění dráždivého podnětu. 

Při sledování aktivity mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že škrábání vyvolává pocit odměny dokonce i tehdy, když zrovna žádné svědění necítíme [8]. Tím, že mozek odměňuje škrábání (např. uvolněním dopaminu), posiluje chování, které má hygienický a zdravotní přínos – podobně jako je pro nás příjemné jíst nebo mít sex, protože jde o biologicky výhodné činnosti [9].

Proč zrovna záda?

A proč je tolik lidí tak citlivých právě na škrábání zad? Výzkumy ukazují, že záda jsou zvláště citlivá na doteky spojené s příjemností – například hlazení zad u zvířat vyvolává výrazný nárůst hormonů štěstí v mozkových centrech spojených s potěšením [9]. 

U lidí zase experimenty potvrdily, že škrábání zad přináší větší úlevu a intenzivnější příjemný pocit než škrábání jiných částí těla – třeba svědění na kotníku bylo sice silnější, ale škrábání zad přinášelo větší úlevu [10]. 

Závěr

Záda jsou evolučně i neurologicky ideálním místem pro škrábání – těžko si tam sami dosáhneme, proto jsme závislí na pomoci druhých, a mozek nás za tento kontakt odměňuje dávkou dopaminu a oxytocinu. Škrábání tak není jen úlevou od svědění, ale i způsobem, jak si navzájem projevujeme péči a utužujeme vztahy.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Bára

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2008.07.001

[2] https://doi.org/10.1159/000506308

[3] https://doi.org/10.1016/j.cobeha.2021.10.001

[4] https://doi.org/10.1002/ajp.23336

[5] https://doi.org/10.14712/12128112.4392

[6] https://doi.org/10.1136/bmj.2.6137.586-a

[7] https://doi.org/10.1016/j.neuron.2018.03.023

[8] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0082389

[9] https://doi.org/10.1007/s12576-012-0205-z

[10] https://doi.org/10.1111/j.1365-2133.2012.10826.x

Odpovídala

(Mikrobiologický ústav AV ČR)

Odborná recenze:

(Univerzita Karlova a Fyziologický ústav AVČR, Laboratoř biologických rytmů)

Editace textu:

Mohlo by se vám líbit: