Alergie je proces, během kterého imunitní buňky rozpoznávají neškodnou látku běžně se vyskytující v prostředí (alergen) a nepřiměřeně na ni reagují. To vede ke vzniku alergických projevů, které jsou z větší části zejména nepříjemné (dýchací obtíže, rýma, svědění očí, vyrážka), ale mohou být i život ohrožující (anafylaktický šok).

Snižování množství alergenu

Nejúčinnější opatření při alergii na kočky je její odstranění z prostředí, kde žijeme, nebo snížení kontaktu s kočkou a jejím prostředím, ve kterém alergeny přetrvávají. Pokud se nechceme uchýlit k tomuto kroku, je doporučeno několik opatření, které minimalizují kočičí alergeny v prostředí, jako je: pravidelné mytí koček (alespoň dvakrát týdně), držení zvířete mimo ložnici, používání čističek vzduchu s HEPA filtrem (vysoce účinný filtr pevných částic), pravidelné vysávání, používání speciálních potahů na matrace a polštáře, případně jejich odstranění z prostředí, ve kterém se kočky pohybují, a časté praní, dále použití speciálního zařízení s nočním prouděním filtrovaného vzduchu nebo aplikace speciálních přípravků na srst zvířete, které alergeny obalí a brání tak jejich šíření do okolí [1].

Dalšími možnostmi je léčba alergických projevů nebo léčba samotné alergie [2]. Jednou z možností léčby alergie nejen na kočky je imunoterapie, kdy je člověk postupně vystavován malým dávkám alergenu, aby si na něj jeho imunitní systém zvykl. Během imunoterapie jsou alergeny každý týden injekčně podávány do podkoží (SCIT), přičemž množství alergenu narůstá s dobou probíhající terapie. Po čase, kdy je dosaženo tzv. udržovací dávky, dochází pacient na injekce dále jednou měsíčně [3]. Tato terapie vedla u pacientů k výraznému zmírnění alergických příznaků spojených s nosní, plicní i oční přecitlivělostí a astmatem, a to jak u dospělých [4–6], tak u dětí [6, 7].

Vedle podkožních injekcí je také možné podávat alergen ve formě rozpustných tablet nebo kapek, které se kapou pod jazyk (SLIT) [8]. Tato forma terapie, stejně tak jako SCIT, vedla po roce ke zlepšení projevů alergie na kočky [9]. Dlouhodobé a kontrolované vystavování alergenu způsobujícímu alergii na kočky tedy může vést u pacientů ke zmírnění alergických příznaků.

Organismus se učí alergen tolerovat

Opakované vystavování se menšímu množství alergenu vede k tomu, že se imunitní systém naučí alergen tolerovat. Během tohoto procesu vznikají speciální „uklidňující“ imunitní buňky (regulační T a B lymfocyty), které působí různými mechanismy proti buňkám reagujícím na alergen, a tím zmírňují přehnanou imunitní reakci, ke které během kontaktu s alergenem dochází. Dále se snižuje aktivita buněk hrajících zásadní roli v alergii, jmenovitě žírných buněk a bazofilů. Navíc dochází ke změnám v tvorbě protilátek, konkrétně k tvorbě typu protilátek (IgG4), které jsou schopné navázat alergen dříve, než by mohl vést k alergické reakci [10].

Zároveň bylo popsáno, že se u některých lidí alergických na kočky po trvalém vystavení vysokým hladinám alergenu snížily klinické příznaky alergie [1]. Teoreticky by tedy dlouhodobé soužití s kočkami u některých jedinců mohlo vést ke zlepšení alergických příznaků a ke zdánlivému vymizení alergie. Tato hypotéza ale není v současné době dostatečně vědecky podložena a vzhledem k možnému nebezpečí při vystavování se alergenu nelze takový postup doporučit.

Vystavování se alergenu, na který jsme přecitlivělí, totiž může být nebezpečné. U silné alergie to může vést až k anafylaktickému šoku – smrtelně nebezpečnému stavu [11]. Na druhou stranu k tomuto jevu dochází u alergie na kočky spíše vzácně [12–14] a velká část lidí trpících alergií na kočky kočku i přesto vlastní [15].

Přesto si myslím, že by bylo vhodnější při alergii na kočky dodržovat alespoň opatření snižující výskyt alergenů v prostředí, které byly zmíněny ve druhém odstavci, a nejlépe se poradit se svým lékařem a případně zvážit možnost imunoterapie, která je kontrolovanou, a tedy bezpečnější formou léčby alergie než pouhé vystavování se alergenům v prostředí.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Nikola