Na téma kojení během těhotenství vyšla v roce 2017 podrobná přehledová studie. V rámci té bylo zjištěno, že podle dostupných informací by kojení během těhotenství nemělo ovlivňovat způsob jeho ukončení (tedy případný předčasný porod) ani porodní hmotnost miminka. Současné poznání však bohužel není dostatečné k tomu, aby bylo možné jasně stanovit důsledky kojení během těhotenství pro matky, těhotenství, novorozence, kojené děti nebo mateřské mléko. Mimo jiné zůstává nejasné, jak kojení během těhotenství ovlivňuje výživový stav matky, růst a zdraví kojených sourozenců, složení a množství mateřského mléka nebo růst novorozence po porodu. V tomto směru je zapotřebí dalšího výzkumu.

Co se zmíněného oxytocinu týče, je známo, že se tento hormon vyplavuje během kojení a způsobuje mimo jiné stahy dělohy, které pomáhají jejímu zavinování po porodu. Receptory pro oxytocin jsou však v děloze plně přítomny až v pozdním těhotenství. Vyplavování oxytocinu v důsledku kojení by tak nemělo být důvodem k předčasnému porodu.

Pokud jde o samotné mléko, tak studie naznačují, že těhotenství způsobuje změny ve složení mateřského mléka. Není však jasné, které složky mateřského mléka jsou přesně ovlivněny. U většiny matek dochází také během těhotenství k poklesu produkce mléka. Koncem těhotenství se pak zralé mléko mění v tzv. mlezivo neboli kolostrum. To se začíná tvořit těsně před porodem a je produkováno ještě pár dní po něm. Pokud je tedy v této době kojeno i starší dítě, dá se očekávat, že kolostrum vypije, tedy minimálně jeho část.

Maminkám, které pokračují v kojení staršího sourozence i během těhotenství, lze doporučit, aby obzvlášť dbaly na dostatečnou výživu a případné adekvátní doplňky stravy, aby nedošlo k jejich podvyživení. Kojení i těhotenství klade zvýšené nároky na energii a stav výživy matky hraje zásadní roli při ovlivňování růstu plodu a výsledku porodu.

Za Zeptej se vědce odpovídala Anna