Pojďme se podívat na studii [1] zmiňovanou ve videu. Časopis, ve kterém je publikována, vzbuzuje sám o sobě nedůvěru a nakladatelství Hindawi je považováno za predátorské. Vím, zní to divně. Co to vlastně znamená? Predátorská nakladatelství a časopisy se vyznačují tím, že často mají neprůhledné recenzní řízení, tedy kontrolu vědecké správnosti daného článku. Často se v podobných časopisech objevují nekvalitní studie, které nesplňují vysoké nároky tradičních odborných časopisů. Když tedy vědkyně a vědci čtou články v podobných časopisech, musí k nim přistupovat s vyšší dávkou nedůvěry než obyčejně. Nemusí to nutně znamenat, že je ve článku chyba, ale ani není možné se spolehnout, že kontrola článku proběhla standardně.

Při čtení studie nám chyběly některé informace o tom, jak byla studie přesně provedena. Např. jak byl zjištěn obsah aktivní látky allicinu v sušeném česneku nebo jak vztahovali autoři studie vyhodnocení bolesti k fázi menstruačního cyklu atd. V článku pak hodnotili vliv sušeného česneku na bolest v pánevní oblasti, bolest v dolní části zad, bolest při pohlavním styku a bolest při menstruaci. Sto dvacet žen zní jako velký vzorek, ale je trochu matoucí, že v abstraktu (stručném shrnutí článku v jeho úvodu) sami autoři mluví o šedesáti ženách.

Dále pak některé aspekty metod použitých ve studii rozhodně působí podezřele – například se zdá, že statistické testy pro vyhodnocení získaných dat nejsou příliš vhodně zvolené, ale bez přístupu k původním datům to nelze říci s jistotou. Zároveň je však autory uvedené zlepšení symptomů tak výrazné, že by vyšlo jako statisticky významné i s jinými metodami analýzy. Pokud si autoři data zcela nevymysleli (což nelze vyloučit), data v článku popsaná ukazují silné zlepšení.

Vzhledem k tomu, že se mi nepovedlo dohledat žádnou jinou studii, která by se podobnému srovnání věnovala, je třeba k poznatkům přistupovat opatrně. Především doplňky stravy v EU nemusí obsahovat konkrétní množství účinné látky, zde tedy nejspíše allicinu, a toto množství není ani kontrolováno – na rozdíl třeba od léčiv. Nedá se tedy spolehnout, že při používání nějakého doplňku dostáváte skutečně takovou dávku, která by byla třeba. Zároveň je tento výsledek jistě velmi zajímavý. V minulosti se již podařilo některé látky z přírodních extraktů využít pro léčbu jiných lidských onemocnění – jako např. artemisinin (výtažek z pelyňku, jenž se používá proti malárii). Je to stále ale relativně vzácný příklad.

Strava obecně je u endometriózy poměrně komplikovaná otázka, které jsme se už věnovali v minulosti (zde). Různé studie se rozcházejí v přínosu určitých potravin – někdy vyjdou jako přínosné, jindy bez efektu. Určitě je tedy třeba poznatky ověřit dalšími vědeckými studiemi a do té doby k nim přistupovat s opatrností. Pokud vám ale česnek pomáhá, není nic proti ničemu si ho dopřát.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna