Pro kompletní odpověď potřebujeme vyřešit dvě dílčí otázky –
- jaký je osud fialkové esence (tedy látek, které jsou za vůni fialek zodpovědné) od požití až po vyloučení (tedy jestli se vůbec do stolice dostane) a
- jaké všechny látky způsobují vůni/zápach stolice (a jestli může fialková esence nějak ovlivnit jejich výskyt).
Fialková esence v lidském těle
Osud fialkové esence po požití v potravě pravděpodobně nikdy nebyl předmětem systematického výzkumu. Její dosavadní hlavní využití je totiž ve voňavkářství, tedy k aplikaci nepatrných množství esence na kůži. Fialková esence je směsí aromatických látek alfa- a beta-iononu [1]. Obě tyto sloučeniny se z kosmetických produktů vstřebávají kůží a v organismu jsou zpracovány na neškodné produkty[2], a jejich použití tak v množstvích potřebných na provonění výrobku nepředstavuje riziko.
U člověka nejsou k dispozici údaje o jejich osudu v trávicí trubici. Odhady uvádějí, že asi 50 % požitého množství se dostává do krve (biologická dostupnost) [3, 4]. Jak jsou tyto látky metabolizovány střevními bakteriemi, není známo. Na základě podobných vlastností s jinými v tucích rozpustnými (lipofilními) látkami (např. kapsaicin, což je látka zodpovědná za pálivost papriček) lze usuzovat, že nějaký podíl fialkové esence projde trávicí trubicí nezměněn, a tudíž budou z exkrementů cítit i fialky.
Jsou cítit nejen fialky
Stolice obsahuje celou řadu látek, které jsou zodpovědné za její zápach. Řeklo by se přímo celou zoologickou zahradu [5]. Změnu zastoupení těchto vonných i páchnoucích látek lze použít i k diagnostickým účelům, jak věděli už starověcí lékaři. Mezi tyto látky patří sirné sloučeniny (sirovodík, methylsulfid, dimethylsulfid, dimethyldisulfid…), organické kyseliny (octová, propionová, máselná a další) a mnoho dusíkatých sloučenin.
Jedna z nich je pozoruhodná – skatol [6], který má ve zředěném stavu květinovou vůni a používá se ve voňavkářství. Ve větším množství zapáchá – jak naznačuje jeho název odvozený z řeckého slova pro lejno.
O vlivu fialkové esence na trávení není nic známo, tedy není ani známo, jak a nakolik může ovlivnit přirozené složení „vonných“ látek ve stolici. Je však málo pravděpodobné, že by mohla fialková esence potlačit tvorbu těchto látek natolik, že by byly cítit „pouze fialky“.
Takže ano, fialky ze stolice můžete cítit, ale stejně tak budete cítit i její přirozený zápach.
Jít na fialky
Zdroj rčení „prdět/kadit fialky“ se mi bohužel dohledat nepodařilo, autoritativní Zaorálkova „Lidová rčení“ jej neuvádějí, i když jinak nejdou pro ostřejší slovo daleko [7]. Mohlo by však souviset i se rčením „jít na fialky“, tedy močit, původně jen o ženách. Příběh o císařovně Sissi je krásný, ale nejspíše apokryfní nebo, jak by se řeklo dnes, městská legenda (urban legend).
Pro Zeptej se vědce odpovídal Michal
Zdroje:
[1] Ionone Is More than a Violet’s Fragrance: A Review. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7764282/
[2] WHO FOOD ADDITIVES SERIES: 42, látky 388 a 389 https://inchem.org/documents/jecfa/jecmono/v042je19.htm
[3] https://plantaedb.com/compounds/alpha-ionone
[4] https://plantaedb.com/compounds/beta-ionone
[5] Volatile organic compounds from feces and their potential for diagnosis of gastrointestinal disease https://faseb.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1096/fj.06-6927com
[6] skatol https://www.findascent.com/ingredients/s/2071/skatole.php
[7] Zaorálek, Jaroslav: Lidová rčení, Fr. Borový, Praha 1947 https://ndk.cz/view/uuid:3960bef0-84a8-11e2-aa2b-005056827e51?page=uuid:17583390-edeb-11e2-9439-005056825209
Poznámka
Kapsaicin je pálivou podstatou chilli papriček a lidová moudrost praví, že sice pálí na jazyku, ale když jde ven, pálení je stejné nebo horší. Mohu potvrdit.