Pro pochopení rozdílu mezi benzínovým [1] a naftovým [2] motorem je nejprve třeba se podívat, jak oba motory fungují. Na příkladu benzínového motoru si nejprve ukážeme, jak vlastně dochází k pohybu motoru a jak se tento pohyb převádí do pohybu kol auta.

Zážehový motor

Obrázek 1 ukazuje schéma fungování zážehového (benzínového) motoru. Hlavní součástí motoru je píst, který v první fázi nasaje podtlakem vzduch smíchaný s benzínem. Poté jde píst směrem nahoru a stlačuje tuto směs benzínu se vzduchem. Ve třetí fázi je palivová směs plně stlačená. V tomto okamžiku zapalovací soustava motoru zažehne jiskru, která benzín zapálí. Zapálený benzín vybuchne a zvětší svůj objem. Tento výbuch odtlačí píst opět do spodní polohy a celý cyklus může začít nanovo.

Je vidno, že na pohyb pístu nahoru a dolů, tedy na točení jeho spodní kloubovou částí, je třeba série malých výbuchů benzínu v komoře pístu. Tyto výbuchy jsou možné jen díky zážehu stlačené směsí benzínu se vzduchem pomocí jiskry. Zážehové motory fungují na benzín anebo také na zemní plyn.

Obrázek 1: Fáze fungování zážehového (benzínového) motoru. Převzato z [3].

Vznětový motor

Na rozdíl od zážehového motoru, který potřebuje onu jiskru na zapálení palivové směsi, naftový motor žádnou jiskru nepotřebuje. Základní fáze funkce vznětového (naftového) motoru jsou totožné jako na Obrázku 1. Opět potřebujeme výbuch paliva, který bude hýbat pístem dolů, a píst se pak setrvačností opět sám dostane do vrchní pozice, kde je urychlen dalším výbuchem.

Avšak jsou tu důležité rozdíly. V první fázi naftový motor nasává pouze vzduch. Vzduch se pak silně stlačí v průběhu fáze druhé a třetí. Takto stlačený vzduch je velice horký. Do tohoto horkého vzduchu je až ve třetí fázi vstříknuta velice koncentrovaná nafta. Ta se v horkém prostředí sama zažehne a není tedy třeba žádné jiskry.

Obrázek 2: Fáze fungování vznětového (naftového) motoru. Převzato z [3].

Benzínový a naftový motor tedy mají několik důležitých rozdílů. Benzín se nasává společně se vzduchem v první fázi cyklu do široce otevřené komory pístu. Nafta se vstřikuje do hustě stlačeného horkého vzduchu. Benzín se nasává pod nízkým tlakem (jednotky barů), nafta se vstřikuje pod sto až tisíckrát silnějším tlakem (stovky až tisíce barů). Benzínový motor zažehuje stlačené palivo pomocí jiskry, nafta se samovznítí v horkém stlačeném prostředí.

Když nalijeme benzín do naftového motoru

Na naftový motor jsou kladeny větší technické nároky. Vstřikování nafty pod tak vysokým tlakem znamená, že pohyblivé díly vstřikovacího čerpadla musí být vyrobeny s vysokou přesností, tj. minimálními vůlemi a dokonalým povrchem. Každý únik paliva netěsnostmi znamená ztrátu tlaku.

Navíc nafta plní pro čerpadlo a vstřikovací trysky i funkci chladicí a mazací, musí mít tedy mazací schopnost. Nafta mazací schopnost má, zatímco benzín ne. Benzín je dokonce odmašťovadlo, tedy snadno naváže olejnaté nečistoty, a rychle se odpařuje. Benzín se proto používá jako technické odmašťovací čistidlo. Pokud ho však nalijeme do naftového motoru, kde se počítá s promašťováním pomocí paliva, moc dobře nepochodíme. Motor se rychle odmastí a jednotlivé části vstřikovací soustavy budou drhnout o sebe a zahřívat se.

Nalití benzínu do naftového motoru je tedy nebezpečné, a pokud se to stane, je nutné s autem nikam dál nejet a nechat ho odtáhnout do servisu.

Když nalijeme naftu do benzínového motoru

Opačný případ, kdy nalijeme naftu do benzínového motoru, není tolik závažný. Nic se nebude zadrhávat ani přehřívat. Pokud je jen smíchaná nafta s benzínem, benzínový motor bude dále fungovat, ale jeho chod bude pravděpodobně nepravidelný a auto bude mít snížený výkon.

Při delším použití se i u benzínového motoru mohou objevit poruchy. Nafta je hustší než benzín, takže může zanést a zalepit zážehové svíčky, ale také ventily a další součásti motoru [4].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Adéla