Dotazy a odpovědi

Jak souvisí heterochromie s nutností nosit brýle?

Datum odpovědi: 11. 10. 2023

806

Dotaz:

Už od mala mám heterochronii (doufám, že to píšu správně) a jedno oko mám zelené a druhé hnědé. Jak se něco takového vůbec může stát? A může to mít nějakou spojitost s tím, že musím nosit brýle? Zároveň to zelené oko bylo prvních deset let mého života modré, jakto že změnilo barvu?
Jak souvisí heterochromie s nutností nosit brýle?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Barvu očí určuje barvivo melanin uložené v melanocytech – je důležitý jeho konkrétní typ, jeho distribuce a hustota.

2)

Oční heterochromie je různobarevnost očních duhovek a může být buď úplná, kdy celé jedno oko má jinou barvu než druhé, nebo jen částečná.

3)

Vrozená oční heterochromie vzniká v důsledku genetického mozaicismu (během embryonálního vývoje se genetická odchylka v jedné jediné buňce postupně rozmnoží na celou populaci buněk, tvořících tkáň jedné oční duhovky).

4)

Samotná heterochromie svému nositeli žádné zhoršení zraku nepřináší. Nejčastějšími příčinami nutnosti užívání brýlí (krátkozrakost, dalekozrakost) jsou anomálie oční čočky, případně sítnice.
Jak souvisí heterochromie s nutností nosit brýle?
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Barvu oční duhovky (iris), stejně jako dalších tkání (vlasy, kůže) určuje především barvivo melanin uložené ve specializovaných buňkách: melanocytech [1, 2]. Čím více ho je v tkáni přítomno, tím tmavší barva vzniká. Záleží také na jeho konkrétním typu, distribuci a hustotě [3].

Většina bělochů se rodí s velmi světlými duhovkami (světle modré), které časem postupně tmavnou, a to hned z několika důvodů. Světlá barva očí u miminek je způsobena tím, že si melanocyty musejí samotná barviva (melaniny) teprve dotvořit. Částečně jsou tyto děje stimulovány i UV zářením. Během prvních měsíců života do duhovky migrují další melanocyty a další se také dále dotváří. Geneticky dané jsou také různé predispozice pro rozložení melaninu do jednotlivých vrstev duhovky a pro tvorbu různých typů melaninu. To vše spolu s dalšími faktory určuje výslednou barvu očí. Ve většině případů se odstín pigmentace ustálí do jednoho roku života dítěte, vzácně může ustálení barvy oční duhovky trvat až do puberty [4]. Toto je pravděpodobně právě Váš případ, ale přesně by vám to sdělil jen Váš oční lékař.

Oční heterochromie znamená různobarevnost očních duhovek a může být buď úplná (tzv. heterochromia iridium), kdy celé jedno oko má jinou barvu než druhé, nebo parciální/částečná (heterochromia iridis), kdy se od zbytku liší jen část duhovky [5, 6].

Heterochromie může být vrozená v důsledku genetického mozaicismu (během embryonálního vývoje se genetická odchylka v jedné jediné buňce postupně rozmnoží na celou populaci buněk, tvořících jednu konkrétní tkáň, v tomto případě tkáň jedné oční duhovky), nebo vzniká během života (získaná heterochromie) důsledkem některých typů onemocnění, zraněním či užitím některých léků (některá antiglaukomatika) [7]. Ve většině případů je ale heterochromie (především pak právě ta vrozená) naprosto neškodná a jedná se pouze o estetickou záležitost.

V případě výskytu náhlé získané heterochromie – nenadálé změny barvy oční duhovky během života – určitě zamiřte ke svému oftalmologovi. Pokud by měl oční lékař podezření, že heterochromie je příznakem jiného onemocnění, budete odkázáni k další diagnostice.

V některých velmi výjimečných případech může být vrozená heterochromie jedním z projevů vzácného genetického onemocnění jako např.: Hornerův syndrom nebo Waardenburgův syndrom. Pro tato onemocnění jsou typické závažné poruchy nervové soustavy, pokleslá víčka, poruchy sluchu a poruchy pigmentace i na jiných částech těla než jen na oční duhovce, nebo např. záchvaty [7, 8]. Tyto syndromy bývají u postižených jedinců často odhaleny již v několika prvních dekádách života a heterochromie je pouze průvodní jev, nikoliv patologie jako taková [7, 8]. 

Samotná heterochromie svému nositeli žádné zhoršení zraku nepřináší. Nejčastějšími příčinami nutnosti užívání brýlí (krátkozrakost, dalekozrakost) jsou anomálie oční čočky, nikoliv duhovky. Tudíž, abych odpověděla na podotázku, nemyslím si, že by heterochromie mohla být důvodem nutnosti užívání brýlí.

Příkladem známých osobností s úplnou heterochromií je americká modelka Kate Bosworthová a americká herečka Mila Kunisová. Částečnou heterochromií se pak pyšní např. herci Robert Downey jr., Benedict Cumberbatch, Josh Henderson, Henry Cavill a herečky Idina Menzelová, Jane Seymourová a Amelia Clarková.

Různě barevné duhovky měl také zpěvák David Bowie, který však k oční heterochromii přišel v mládí v důsledku mechanického poškození (po rvačce). Dle dochovaných pramenů měl každé oko jiné také makedonský vojevůdce Alexandr Veliký [9].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jana

Zdroje:

[1] Eagle RC Jr. Iris pigmentation and pigmented lesions: an ultrastructural study. Trans Am Ophthalmol Soc. 1988;86:581-687. PMID: 2979031; PMCID: PMC1298824.

[2] Sturm RA, Larsson M. Genetics of human iris colour and patterns. Pigment Cell Melanoma Res. 2009 Oct;22(5):544-62. doi: 10.1111/j.1755-148X.2009.00606.x. Epub 2009 Jul 8. PMID: 19619260.

[3] Imesch PD, Bindley CD, Khademian Z, Ladd B, Gangnon R, Albert DM, Wallow IH. Melanocytes and iris color. Electron microscopic findings. Arch Ophthalmol. 1996 Apr;114(4):443-7. doi: 10.1001/archopht.1996.01100130439015. PMID: 8602783.

[4] Bito LZ, Matheny A, Cruickshanks KJ, Nondahl DM, Carino OB. Eye color changes past early childhood. The Louisville Twin Study. Arch Ophthalmol. 1997 May;115(5):659-63. doi: 10.1001/archopht.1997.01100150661017. PMID: 9152135.

[5] Rennie IG. Don’t it make my blue eyes brown: heterochromia and other abnormalities of the iris. Eye (Lond). 2012 Jan;26(1):29-50. doi: 10.1038/eye.2011.228. Epub 2011 Oct 7. PMID: 21979861; PMCID: PMC3259577.

[6] Chiba T, Kashiwagi K, Kogure S, Abe K, Shibuya T, Furuichi M, Iijima H, Tsukahara S. Iridial pigmentation induced by latanoprost ophthalmic solution in Japanese glaucoma patients. J Glaucoma. 2001 Oct;10(5):406-10. doi: 10.1097/00061198-200110000-00008. PMID: 11711839

[7] Martin TJ. Horner Syndrome: A Clinical Review. ACS Chem Neurosci. 2018 Feb 21;9(2):177-186. doi: 10.1021/acschemneuro.7b00405. Epub 2017 Dec 20. PMID: 29260849.

[8] Read AP, Newton VE. Waardenburg syndrome. J Med Genet. 1997 Aug;34(8):656-65. doi: 10.1136/jmg.34.8.656. PMID: 9279758; PMCID: PMC1051028

[9] Duke Elder S. System of Ophthalmology. Henry Kimpton: London; 1964.

Odpovídala

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odborná recenze:

Heidelberg University
Štítky: heterochromie, oči, zrak

Mohlo by se vám líbit: