Dotazy a odpovědi

Po kom z rodičů je vyšší šance narození dvojčat?

Datum odpovědi: 29. 8. 2024

1201

Dotaz:

Ráda bych se zeptala, jak je to s dědičností dvojčat? Po kom z rodičů je vyšší šance výskytu dvojčat? A zda správně předpokládám, že narození dvojvaječných dvojčat neovlivní otec?
Pravděpodobnost narození dvojčat
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Početí jednovaječných dvojčat je spíše dílem náhody.

2)

U dvojvaječných dvojčat může být jejich početí ovlivněno různými faktory včetně genetických.

3)

Početí dvojvaječných dvojčat může být ovlivněno pouze geny matčinými, geny otce nemají na jejich početí vliv.
Pravděpodobnost narození dvojčat
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Dvojčata mohou být buď jednovaječná, nebo dvojvaječná. Jednovaječná dvojčata pochází z jednoho oplodněného vajíčka, které se rozdělí na dvě. V závislosti na tom, kdy k rozdělení dojde, pak dvojčata sdílí, nebo nesdílí placentu a plodový vak. Pokud se rozdělí už do tří dnů od oplození, má každé z dvojčat vlastní placentu a plodový vak. Při rozdělení mezi čtvrtým a osmým dnem mají dvojčata každé vlastní placentu, ale společný plodový vak. Po osmém dni pak dvojčata sdílí jak placentu, tak i plodový vak [1]. Jednovaječná dvojčata mají stejnou genetickou informaci (DNA), jsou stejného pohlaví a velmi podobného vzhledu. Odlišovat se mohou působením některých vnějších vlivů působících před i po narození [2, 3]. 

Dvojvaječná dvojčata pochází ze dvou vajíček oplozených dvěma různými spermiemi. Mají každé svoji placentu a plodový vak. Výskyt dvojvaječných dvojčat je významně častější než výskyt jednovaječných dvojčat, a na rozdíl od jednovaječných dvojčat se jejich výskyt liší geograficky v závislosti na různých faktorech [4]. Příkladem takového faktoru může být třeba vliv věku, kdy starší matky mají větší pravděpodobnost dvojčat, protože u nich častěji dochází k uvolnění více vajíček. Geografické rozdíly ve výskytu dvojvaječných dvojčat pak mohou být způsobeny například právě tím, že v některých zemích mají lidé děti v průměru dříve než v jiných. Dále, na rozdíl od jednovaječných dvojčat, dvojvaječná dvojčata mohou být každé jiného pohlaví a vzhledu a nemají stejnou genetickou informaci. Sdílení genetické informace u dvojvaječných dvojčat je srovnatelné s běžnými sourozenci stejných rodičů. 

U jednovaječných dvojčat nejspíš dědičnost v souvislosti s pravděpodobností početí dvojčat nehraje roli a rozdělení vajíčka na dvě je spíše dílem náhody. To však není případ dvojvaječných dvojčat, kde při jejich vzniku dochází k uvolnění a oplození dvou vajíček, což už může být ovlivněno geneticky. Zároveň hraje dědičnost roli v početí dvojčat pouze u matky, otec může předat tuto predispozici jen svým dcerám [5]. To lze vysvětlit tím, že mechanismus vzniku dvojvaječných dvojčat začíná ovulací – uvolněním dvou vajíček, tedy procesem na straně matky. Nicméně, i když uvolnění dvou vajíček je prvním krokem k početí dvojvaječných dvojčat, bez kterého k tomu nemůže dojít, některé faktory na straně otce mohou hrát roli v tom, zda nakonec opravdu dojde k oplození obou uvolněných vajíček. Například jedna studie ukázala, že otcové dvojvaječných dvojčat měli lepší kvalitu spermatu v porovnání s otci, kteří dvojčata neměli [6]. Kvalita spermatu tedy možná zvyšuje šanci, že dojde k oplození obou vajíček. Výzkum se však doposud věnoval mnohem více faktorům na straně matky a role faktorů ze strany otce je spíše neprozkoumaná. 

Byly již objeveny některé geny, které by se mohly na vzniku dvojvaječných dvojčat podílet. První gen se jmenuje FSHB a ovlivňuje produkci folikulostimulačního hormonu (hormon ovlivňující růst vajíček). Při nadměrné tvorbě tohoto hormonu může dojít k tzv. hyperovulaci – uvolnění více vajíček z jednoho či obou vaječníků, což je prvním krokem vedoucím k možnému vzniku dvojvaječných dvojčat [6]. Druhý gen s označením SMAD3 zase ovlivňuje, jak vaječníky reagují na folikulostimulační hormon, nicméně toto bylo studováno zatím pouze u myší [7, 8]. 

Další vědecké poznatky, které podporují vliv dědičnosti na pravděpodobnost početí dvojčat, zahrnují například to, že s větší pravděpodobností mají dvojvaječná dvojčata ženy, které jsou samy z dvojvaječných dvojčat, už v minulosti dvojvaječná dvojčata měly, nebo jejich blízká příbuzná má dvojvaječná dvojčata. Vyšší pravděpodobnost početí však není ovlivněna pouze genetickými faktory, ale i jinými, jako jsou například již zmíněný vyšší věk matky, vyšší počet předchozích dětí nebo užívání některých léků na podporu plodnosti [9]. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1016/j.fertnstert.2011.07.1050

[2] https://doi.org/10.1515/jpm.2010.140

[3] https://doi.org/10.1186/1741-7015-10-93 

[4] https://doi.org/10.1093/humupd/5.2.179

[5] https://doi.org/10.1056/NEJM196411052711908

[6] https://doi.org/10.1093/humrep/16.5.1012

[7] https://doi.org/10.1016/j.ajhg.2016.03.008 

[8] https://doi.org/10.1095/biolreprod.108.070086

[9] https://doi.org/10.1111/j.1365-3016.2005.00609.x

Další čtení prověřené autorem:

https://doi.org/10.1126/science.aaf5673

Odpovídala

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Odborná recenze:

Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita

Editace textu:

Mohlo by se vám líbit: