Dotazy a odpovědi

0291 Jak dlouho se měří teplota vzduchu?

Dotaz:

Aktuálně se mluví v souvislosti s počasím o nejteplejším období v historii měření. Jak dlouho se tedy již teplota měří?
Zdroj obrázku: Pixabay

Minutová odpověď:

1)

V českém prostředí se měří teplota vzduchu od roku 1752 v pražském Klementinu. Celosvětově pak nejstarší souvislé měření probíhá ve Spojeném království, a to od roku 1659.

2)

Jaké byly teploty předtím, můžeme je zjistit porovnáváním vrstev ledu v různé hloubce velkých ledovců, typicky v Antarktidě.

3)

Z fosilií lze zjistit až stovky milionů let do minulosti, byť nepříliš spolehlivě.
Zdroj obrázku: Pixabay

Celá odpověď:

V českém prostředí se měří teplota vzduchu od roku 1752 v pražském Klementinu [1]. Celosvětově pak nejstarší souvislé měření probíhá ve Spojeném království, a to od roku 1659 [2]. Ani dlouhá řada měření není zárukou kvalitního výsledku použitelného pro klimatologické analýzy. V čase se měnilo okolí stanice, modernizovaly se přístroje nebo docházelo i ke změnám v metodikách měření. Proto jsou naměřená data důkladně kontrolována a vzájemně porovnávána. Měření výše zmíněného Klementina nejsou z důvodu umístění samotného měření (výška, typ budky) a z důvodu růstu okolního města vůbec používána. Velké množství meteorologických stanic slouží jen pro operativní analýzy a předpověď počasí, klimatologie má podstatně větší nároky na dlouhodobou kvalitu dat. Klementinum bylo v českých zemích dlouho osamocenou meteorologickou stanicí, až ve druhé polovině 19. století se počet stanic začal postupně rozšiřovat. Dnes máme v Česku cca 200 základních klimatologických a 600 srážkoměrných stanic, které však mají řadu dlouhou většinou jen desítky let [8].   

Studujeme led v Antarktidě

To ale neznamená, že nemáme přehled o tom, jaké byly teploty před tím. Můžeme je zjistit porovnáváním vrstev ledu v různé hloubce velkých ledovců, typicky v Antarktidě. 

Voda obsahuje převážně lehký kyslík 16O a lehký vodík 1H. V přírodě se ale vyskytuje malé množství těžkých atomů 17O, 18O a 2H. Tyto atomy mají o jeden nebo dva neutrony v jádře víc, nicméně jsou stabilní a nepodléhají radioaktivnímu rozpadu v pro nás důležitých časových úsecích. Tyto prvky se nazývají těžké, protože jsou opravdu těžší. Z tohoto důvodu mají o něco málo vyšší bod varu než lehká voda a lze je tedy laboratorně oddělit, změřit a spočítat jejich poměry [3].

Z jejich poměru v jednotlivých vrstvách ledu můžeme přesně určit teplotu v době, kdy tato voda zmrzla. Stáří ledu zjistíme z hloubky vrtu a počtu vrstev. Pro každou teplotu pak můžeme spočítat poměr lehké a těžké vody, protože lehká voda se vypařuje snáz než těžká a to vede ke změně jejich poměru při různých teplotách. Porovnáním s experimentálně naměřenými výsledky tak zjistíme teplotu v době, kdy tam daný poměr byl. 

A v ledu bublinky

Také je možné zjistit poměry plynů v atmosféře studiem bublinek vzduchu v ledu [3]. Bublinka obsahuje vzorek atmosféry z doby, kdy zamrzla, a jeho rozborem tak můžeme zjistit poměr různých plynů v té době. Výzkumem ledu dokážeme číst teploty až několik milionů let do minulosti [4]. 

Dále do minulosti už je to složitější, ale existují metody, které nám mohou poskytnout alespoň rámcovou představu. Například při zjišťování stáří fosilií se stejně jako u ledu porovnává poměr různě těžkých forem některých prvků [5]. Pokud budeme zkoumat fosilie organismů žijících těsně pod hladinou, kde měly dostatek světla pro fotosyntézu, bude jejich složení odpovídat okolní vodě. Stejným způsobem jako u ledovců tak lze spočítat teplotu v dané době. Tímto způsobem se dá dohlédnout několik set milionů let do minulosti – jedná se však už jen o kusá data a nikoli souvislé měření [6]. Výsledky jsou i veřejně dostupné, například zde i v grafickém podání [7].

Když si to tedy shrneme:

Teploměry – stovky let do minulosti, souvislá data 

Led – až jednotky milionů let do minulosti, souvislá data

Fosilie – až stovky milionů let do minulosti, kusá data, nižší spolehlivost dat

Horniny – až miliardy let do minulosti, kusá data, málo relevantní pro měření teploty atmosféry

Za Zeptej se vědce odpovídal Vojta

Zdroje

[1] https://dvojka.rozhlas.cz/meri-v-klementinu-teplotu-spravne-7528964.

[2] https://climate.nasa.gov/faq/21/why-does-the-temperature-record-shown-on-your-vital-signs-page-begin-at-1880/#:~:text=The%20 oldest%20 continuous%20temperature%20record,temperatures%20for%20the%20entire%20planet.

[3] https://www.scientificamerican.com/article/how-are-past-temperatures/

[4] https://www.science.org/content/article/record-shattering-27-million-year-old-ice-core-reveals-start-ice-ages

[5] https://www.cambridge.org/core/journals/the-paleontological-society-papers/article/abs/oxygen-isotopes-in-foraminifera-overview-and-historical-review/CD34EFBFFB6AC31DB85A61BB7E6FA64F

[6] https://www.geosociety.org/gsatoday/archive/14/3/pdf/i1052-5173-14-3-4.pdf

[7] https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

[8] Daňhelka, J., Tolasz, R., Krška, K., Macoun, J., Elleder, L., 2020. Kde se historie dotýká oblaků a řek. Český hydrometeorologický ústav Praha, 1. vydání, 142 s. ISBN 978-80-7653-005-8

Odpovídal

(Ústav molekulární biologie (ZMBH), Univerzita v Heidelbergu & Zoologický ústav, Technologický institut v Karlsruhe (KIT))

Odborná recenze:

(Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ))