Barva účtenek: vy se ptáte, my odpovídáme!

Zprávy o tom, že pokladní účtenky obsahují rakovinotvorné látky, se skutečně objevují v médiích [1], i když ta serióznější se k nim staví poněkud rezervovaně [2]. Látkou, která za tímto podezřením stojí, je bisfenol A (BPA). V termocitlivém papíru pokladních účtenek je používána k uvolnění barviva vlivem tepla, tedy jako jistý druh vývojky.

BPA patří mezi tzv. xenoestrogeny [3]. Jsou to cizorodé látky, které na organismus působí podobně jako ženské pohlavní hormony, estrogeny. Xenoestrogeny narušují hormonální rovnováhu, a proto jsou spojovány s toxicitou pro reprodukci a vývoj dětí a s některými druhy rakoviny. Výjimkou není ani samotný bisfenol A.

Na základě některých studií na zvířatech, která byla na počátku svého života exponována (vystavena) BPA, lze dospět k závěru, že BPA zvyšuje riziko rakoviny prsu a prostaty [3]. Komplexnější hodnocení dostupných vědeckých výsledků ale tento závěr nepotvrzuje [4]. Navíc žádná z významných institucí zabývajících se klasifikací karcinogenů, jako jsou např. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), Evropská chemická agentura (ECHA), americká Agentura pro ochranu prostředí (US EPA) nebo americký Národní toxikologický program (NTP), neklasifikovala BPA jako karcinogen.

BPA poměrně snadno prostupuje přes kůži, takže k expozici může docházet i pouhým kontaktem s termopapírem obsahujícím tuto látku [5]. Za ohroženou skupinu jsou považováni pokladní, u nichž byly prokázány zvýšené hladiny BPA v moči [6]. Obavy ze škodlivých účinků na zdraví nakonec vedly v Evropské unii (EU) k zavedení maximálního limitu 0,02 % (400 mg/kg) pro BPA v účtenkách s účinností od 2. ledna 2020 [6]. To se prakticky rovná zákazu BPA v termopapíru, protože jeho běžné koncentrace (8–17 g/kg) jsou o jeden až dva řády vyšší [7].

Zdrojem expozice látce BPA ovšem nejsou jen účtenky z termotiskáren. Látka se používá ve výrobě polykarbonátů. To jsou sklovité polymerní materiály s mnoha aplikacemi v elektronice, výrobě CD a DVD, brýlových čoček nebo obalových materiálů. Dříve se používaly také na výrobu kojeneckých lahví, ale v EU je uvádění těchto lahví na trh od poloviny r. 2011 zakázáno [8]. Důvodem zákazu byla toxicita BPA pro reprodukci a riziko poškození vývoje u kojenců, třebaže výsledky studií zaměřených na tyto účinky nebyly jednoznačné.

V roce 2022 panel odborníků EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) znovu přehodnotil zdravotní rizika BPA a snížil jeho přípustnou (tolerovatelnou) denní dávku z dřívějších 4 mg/kg tělesné hmotnosti na 2 ng/kg, tedy 20 000krát [4]. V době, která uplynula od předešlého hodnocení v roce 2015, se objevilo velké množství vědeckých prací, které přinesly nové poznatky. Nové přípustné denní dávky byly odvozeny z pokusů na myších, u nichž se po expozici BPA projevil nárůst počtu lymfocytů Th17, typu bílých krvinek, které hrají důležitou roli v buněčné imunitě. Jejich nadměrná tvorba podněcuje autoimunitní a zánětlivá onemocnění, například zápal plic [4]. Expozice průměrného Evropana všech věkových kategoriích se pohybuje se ve stovkách ng/kg na den [9], takže o dva řády přesahuje hodnoty považované za bezpečné. Zatímco ještě v roce 2015 (když byla přípustná denní dávka „dočasně“ stanovena na 4 μg/kg) při aktuálních hladinách expozice EFSA považovala BPA za látku bezpečnou, v roce 2022 své stanovisko otočila o 180° a uzavřela své hodnocení konstatováním, že při současných hladinách expozice BPA vzbuzuje obavy o veřejné zdraví [4].

Ale vraťme se k účtenkám. U nás v Evropě byl BPA v nich nahrazen jinými látkami, většinou bisfenolem S (BPS). Jde o látku příbuznou, strukturně i vlastnostmi podobnou BPA. Zatím je méně prozkoumán než BPA, ale je známo, že má rovněž estrogenní účinky. Výhodou však je, že se obtížněji vstřebává přes kůži než BPA [10]. I ostatní alternativy se zatím jeví bezpečnější než BPA, nicméně pohled na ně se může změnit, až budou lépe prozkoumány jejich vlastnosti. I BPA byl totiž dlouho považován za látku bezpečnou při běžných dávkách. Původní hodnota přípustné denní dávky byla 50 μg/kg, tedy 250 000krát vyšší než dnešní limit [11].

V poslední době se v některých obchodních řetězcích objevil nový typ účtenek na modravém termopapíru. Ten funguje na fyzikálním principu, který nevyžaduje chemickou „vývojku“. Z jeho neprůhledné povrchové vrstvy se teplem uvolní bublinky plynu, povrchová vrstva se pak stane transparentní a odhalí černou vrstvu pod sebou [12, 13]. Tento papír uvedla na trh firma Koehler Paper pod obchodní značkou Blue4est („modrý les“). Papír neobsahuje žádné látky vyvíjející barvu a byl schválen i pro přímý kontakt s potravinami. Nicméně není jasné, co přesně obsahuje ta funkční povrchová vrstva (nebo se mi to aspoň nepodařilo dohledat), takže jeho bezpečnost nelze nezávisle posoudit. Je však nepravděpodobné, že by představoval nějaké významné zdravotní riziko.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Igor