Dotazy a odpovědi

Existuje něco jako detoxikační poloha při józe?

Datum odpovědi: 7. 11. 2025

1572

Dotaz:

Moje lektorka jógy vždy zdůrazňuje, jak je na konci lekce důležité ležet aspoň chvíli v pozici mrtvoly (shavasana), protože se přitom z těla „odbourávají toxiny“, které tělo uvolnilo při fyzické námaze. Trochu pochybuji, že jde o skutečné toxiny, spíš to beru jako metaforu, protože ležet se zavřenýma očima je prostě velmi příjemné. Každopádně můj dotaz je: Je na těch toxinech alespoň trochu pravdy, případně dochází v těle k nějakým významným chemickým procesům právě při ležení na zádech na závěr lekce?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Šavásana neboli pozice mrtvoly není přímo zodpovědná za odbourávání látek vzniklých při fyzické námaze.

2)

Tělo nepotřebuje žádnou specifickou polohu na čištění organismu.

3)

Šavásana podporuje přirozené fyziologické procesy včetně látkové výměny, což může zlepšit regeneraci a snížit stres.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Co to jsou toxiny?

Pro co nejjasnější odpověď je nejprve potřeba si vymezit, jak jsou definovány toxiny, a také jak je nejspíš přeneseně chápe alternativní medicína, nebo třeba jóga. 

Pojmem toxin označujeme jed, který produkují živé organismy jako např. bakterie, houby nebo zvířata a který může poškozovat nebo zabíjet jiné buňky [1]. „Toxiny vzniklé po fyzické námaze“ tudíž nejsou toxiny v pravém slova smyslu. Jedná se o produkty látkové výměny, které běžně vznikají v těle, jako je třeba laktát (sůl kyseliny mléčné) nebo oxid uhličitý. Tělo má specializované orgány, skrze které se těchto látek zbavuje. Jsou to např. játra a ledviny. 

Na čištění organismu se podílí i další procesy v těle, jako je pocení, dýchání a trávení. Tyto procesy probíhají přirozeně bez našeho vědomí a vůle, ale jsou efektivnější, když převládá část autonomního systému nazývaná parasympatikus. K tomu dochází, když třeba odpočíváme nebo trávíme večeři [2].

Ležet jako mrtvola

Co se tedy děje při praktikování šavásany neboli jógové pozice mrtvoly, tedy vlastně uvolněného lehu na zádech? Vědecké práce, které by sledovaly konkrétní efekt této polohy na odbourávání toxinů či metabolických produktů, v odborné literatuře chybí. Existují ale studie, které osvětlují vliv šavásany na fungování lidského těla. 

V jedné z nich [4] poukazují na efekt jednorázové třicetiminutové praxe šavásany u zdravých mladých mužů. Výdrž v šavásaně vedla k výraznému snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Šavásana tedy snižuje aktivitu tzv. sympatického nervového systému („bojuj, nebo uteč“) a posiluje aktivitu zmiňovaného parasympatiku (trávení, odpočinek), což vede k celkovému zklidnění oběhové soustavy. Tato poloha tak může mít okamžitý příznivý vliv na snížení stresu [3, 4].

V jiné studii vědci vystavovali účastníky stresovému podnětu – ponoření ruky do ledové vody – a zkoumali jejich reakci [4]. Lidé, kteří ponořili ruku do vody rovnou, měli větší stresovou odezvu (např. vyšší tepovou frekvenci) než lidé, kteří předtím praktikovali šavásanu každý den 10 minut po dobu 4 týdnů. Menší odezvu měli i lidé, kteří leželi v pozici mrtvoly po dobu 10 minut těsně před stresovým podnětem [4]. 

Metaanalýza zase shrnuje studie, které poukázaly na akutní i dlouhodobé snížení laktátu po fyzické námaze u relaxačních technik, jako je meditace, šavásana nebo pránájáma (dechová cvičení) [5].

Shrnutí

Tělo se zbavuje metabolických produktů samo od sebe díky aktivitě jater, ledvin, ale také díky procesům, jako je dýchání a pocení. Aby tyto procesy probíhaly, není potřeba zaujímat speciální polohu, jako je třeba šavásana. Pozice šavásany ale pomáhá organismus přepnout do módu „odpočívej a zažívej“, což může podpořit regeneraci a snížit psychický i fyzický stres.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Adam

Zdroje:

[1] Toxiny [online]. Národní zdravotnický informační portál; Dostupné z: https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/1752

[2] Otomar K. Lékařská fyziologie. 2. Grada; 2020. 752 s.

[3] Jain S. Immediate effect of Shavasana on cardiac output and systemic peripheral resistance in untrained young adults. Journal of Krishna Institute of Medical Sciences University. 2016;(5). Dostupné z: https://jkimsu.com/jkimsu-vol5-no1-jan-march-2016.html  

[4] https://doi.org/10.1016/j.jbmt.2007.01.002 

[5] Chand, C., & Shaw, D. (2020). Effect of yoga on blood lactate in sportsperson: A meta-analysis. International Journal of Yoga, Physiotherapy and Physical Education, 5(6), 7–11. Dostupné z: https://www.sportsjournal.in/archives/2020/vol5/issue6

Odpovídal

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy

Odborná recenze:

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Mohlo by se vám líbit: