Nejprve bychom rády upozornily, že je nutné si uvědomit, o kterou oční vadu se jedná. Nejčastější příčinou nošení brýlí je krátkozrakost (myopie), kdy vidíme špatně do dálky. Kvůli její rostoucí četnosti v populaci se velká část výzkumu věnuje právě této vadě a i my se na ni zaměříme v našem příspěvku. Všechny dále zmíněné metody je nutné konzultovat s očním lékařem a přesvědčit se, jestli je daná metoda vhodná právě pro vás.

Mezi metody, které zpomalují dlouhodobé zhoršování krátkozrakosti, patří orthokeratologie, měkké bifokální kontaktní čočky s centrováním na dálku a léčba atropinem. Orthokeratologie, též uváděná pod zkratkou ortho-K, je metoda, kdy pacient nosí přes noc speciální čočky, díky čemuž dochází k dočasné změně tvaru rohovky, která je znázorněna na obrázku 1 [1].

Obrázek 1: Průřez oka, znázorňující umístění rohovky.
Převzato z: https://www.zeleny-zakal.cz/rohovka

Léčba pomocí bifokálních čoček s centrováním na dálku se jeví jako vhodná u dětských pacientů. Bifokální čočky mají dvě ohniska, takže díky nim můžeme upravit vidění jak na blízko, tak na dálku. Když dochází u dětí k vývoji oka, tak se může stát, že se prodlouží jeho tvar, díky čemuž se poté špatně obraz promítá na sítnici. Právě s tím mohou pomoci bifokální čočky s centrováním na dálku [2].

No a v neposlední řadě je nutno zmínit léčbu pomocí atropinových kapek. Atropin je organická molekula, která je nejčastěji extrahována z různých částí rulíku zlomocného (Atropa belladonna), a jeho užívání se pojí s některými nežádoucími účinky. Při použití atropinu dochází k rozšíření zorniček a krátkodobému ochabnutí svalů, můžete se s ním setkat například při kontrolách zraku, pokud podstupujete takzvané „rozkapání očí“ [3]. Pokud je atropin dávkován v nízkém množství, může pomáhat ke zpomalení krátkozrakosti. Je nutno dodat, že žádná z těchto metod nedokáže zvrátit již existující oční vadu, pouze zpomalují její zhoršování či mohou zabránit jejímu vzniku.

Pro zajímavost zmíníme i tzv. Batesovu metodu, která se řadí mezi metody alternativní medicíny, avšak spíše než aby byla přínosná, tak může být zdraví škodlivá a[4]. Tato metoda cílí na zraková onemocnění vyskytující se u starších osob. Jedná se o sérii kroků, mezi něž patří například protahování očních víček, mrkání, pohyby očí, přikrývání očí dlaněmi či slunění [5]. Rizikovost spočívá zejména v posledním zmiňovaném kroku, jehož původní provedení údajně znamenalo přímé koukání do slunce či dokonce zaostření slunečních paprsků do oka pomocí zaostřovacích skel. To může prokazatelně oči poškodit, a i když v moderních adaptacích metody bývá toto doporučení upraveno či zcela chybí, věda se k Batesově metodě staví skepticky.

Ajurvéda, což je typ alternativní medicíny, doporučuje oční jógu pro zlepšení zraku v souvislosti s únavou očí a jako nefarmakologickou alternativu léčby zvýšeného nitroočního tlaku [6–8]. Studie, které toto podporují, však byly provedeny na velmi malém počtu účastníků a účinek na krátkozrakost nebyl prokázán.

Co se týče negativního vlivu obrazovek, tak se nám v souvislosti s touto tématikou podařilo najít takzvaný „syndrom počítačového vidění”. Jedná se o různé příznaky, mezi které patří únava očí, jejich podráždění, zarudnutí, rozmazané či dvojité vidění a nejčastěji pocit suchých očí. Tyto příznaky mohou vést k dalším očním obtížím, avšak neměly by způsobovat chronické poruchy zraku.

Pokud bychom chtěli se syndromem počítačového vidění něco udělat, tak je třeba dbát na správné osvětlení, správné umístění monitoru, dávat si pracovní přestávky a používat antireflexní filtry. Pro zmírnění příznaků lze použít kapky sloužící ke zvlhčování očí či používat speciální počítačové brýle [9]. Co se týče nočního režimu obrazovek, bohužel se nám nepodařilo najít studii, která by se přímo zaměřovala na možné zlepšení zraku používáním nočního režimu obrazovek. Noční režim je doporučován spíše z důvodu navození správného spánkového režimu. Pro zajímavost si můžete přečíst dotaz 174, který se zaměřuje právě na škodlivost modrého světla.

Pro Zeptej se vědce odpovídaly Veronika a Tereza