Konzumace jídla vestoje nebo za pohybu může mít pozitivní i negativní vliv. Při stoji či pohybu je trávení jídla rychlejší, což může mít za následek mírné hubnutí, ale také větší pocit hladu a tím i snědení většího množství jídla [1].

Důležitým faktorem je také, zdali jsme při jídle ve stresu. Pokud nám jídlo při pohybu způsobuje stres, je lepší, abychom se pokud možno najedli v klidu při sezení. Stres může přispívat k trávicím problémům [2].

Lepší variantou než jídlo v pohybu se zdá být malá procházka po jídle, ta může pomoci se zvládáním krevního cukru [3]. Krevní cukr neboli množství glukózy v krvi se po jídle přirozeně zvedá. Je pro naše buňky zdrojem energie. Avšak pokud vstřebáme příliš mnoho glukózy do krve najednou, může to mít při neustálém opakování negativní vliv na naše zdraví. Jinými slovy, pokud budeme jíst pravidelně různé sladkosti, které zvedají hladinu krevního cukru rychle a intenzivně, časem se u nás může objevit např. cukrovka. Rychlost vstřebání cukru do krve ovlivňuje mimo jiné i množství vlákniny či bílkovin v jídle. Čím více obsahuje jídlo vlákniny a bílkovin, tím pomaleji se cukr vstřebává a tělo se nemusí potýkat s velkým množstvím najednou. Pokud se vydáme na krátkou procházku po jídle, nadbytečný cukr z krve (minimálně jeho část) ihned použijí naše svalové buňky, a tak svému tělu ulehčíme jeho zpracování. Tím můžeme částečně zmírnit velké výkyvy v množství glukózy v krvi, což je zdraví prospěšné.

Konzumace jídla vsedě ve vzpřímené poloze je optimální pro trávení bílkovin [4] a také nám dává možnost jíst pomaleji a vědoměji, což se ukazuje jako slibné v udržení hmotnosti a zdravých stravovacích návyků [5].

Pokud bychom měli vynechat jídlo z toho důvodu, že si na něj nemůžeme udělat čas a klid, je stále lepší něco sníst v pohybu než nejíst vůbec. Dlouhé pauzy mezi jídly mohou způsobit přejedení následujícím jídlem, což může mít také negativní vliv na trávení [10]. Výjimkou je tzv. přerušovaný půst, kdy je přesně určené, jak dlouho máme hladovět a v jak širokém časovém okně máme jíst. Pokud je posunutí jídla takto strategicky naplánováno, je i nižší pravděpodobnost, že se člověk přejí. Přerušované hladovění je využíváno při hubnoucích režimech [11], avšak člověk při něm musí dodržovat určitá pravidla, aby nejedl v celkovém souhrnu zbytečně moc kalorií. Tento typ stravování nemusí každému vyhovovat.

Co se týče vhodného času k pití, existují mezi veřejností domněnky, že pití při jídle ovlivňuje kyselost žaludku či vylučování slin a trávicích enzymů. Studie ukazují, že pití nealkoholických nápojů při jídle nemá vliv na trávení potravin. Trávicí systém se umí přizpůsobit různé hustotě přijatého jídla, a tak dostatečně vstřebat všechny přijaté živiny [6]. Alkoholické nápoje naopak snižují tvorbu slin, a tím narušují vylučování slinných trávicích enzymů [7]. I přesto, že tekutiny procházejí trávicí soustavou rychleji než pevné jídlo, neovlivňují rychlost trávení pevných potravin ani při současném pití při jídle [8].

Pití při jídle má vliv na pocit sytosti a tím i na množství přijatého jídla. Pokud chceme přijmout méně jídla – například při hubnoucím režimu – doporučuje se pít před jídlem a při něm [9]. Jiného efektu chceme dosáhnout při různých onemocněních.

Pokud člověk trpí onemocněním, které mu způsobuje problémy s trávením a vstřebáváním živin, přizpůsobíme tomu i podávání tekutin. Lidé se zvýšenou energetickou potřebou kvůli nemoci tedy budou potřebovat sníst mnohem více než za normálních okolností. Těmto lidem doporučíme, aby pili mimo jídlo, a tím tak zvýšíme množství potravin, které sní, tedy i množství vstřebaných živin, které jejich tělo potřebuje.

Pokud má člověk problém například s pálením žáhy – tam také můžeme omezit pití tekutin při jídle, protože tím zmenšíme objem žaludku, a tím snížíme pravděpodobnost popálení jícnu žaludeční kyselinou. Naopak, pokud se člověku hůře polyká „suché“ jídlo či má problémy s vyprazdňováním, vodu můžeme k jídlu spíše přidat. V těchto případech se zaměřujeme na individuální snášenlivost člověka – aby si vyzkoušel, která varianta je pro něj nejlepší.

Závěr: Pokud jsme zdraví a máme optimální hmotnost, nemusíme si dělat příliš velké starosti s tím, jakým způsobem a v jaké poloze jíme a pijeme. Ideální je, aby nám nevznikal velký hlad nebo žízeň a abychom neprožívali zbytečný stres.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Nikol