Vasektomie je metoda mužské antikoncepce, kdy dochází k přerušení chámovodů muže, a tím se zabrání spermiím, aby se dostaly do močové trubice.

V ejakulátu po úspěšné vasektomii chybí spermie, nicméně největší část ejakulátu tvoří semennými váčky a prostatou produkovaná tekutina, jejíž tvorba není nijak narušena. Tento sekret je tvořen řadou proteinů a enzymů. Mezi tyto proteiny patří například prostatický specifický antigen (PSA) a semenogelin, které slouží jako ukazatele toho, že se skutečně jedná o vzorek spermatu v případě nepřítomnosti spermií [1].

Ejakulát po vasektomii obsahuje také buňky z povrchu močové trubice (epiteliální buňky) a buňky imunitního systému (bílé krvinky = leukocyty), jejichž DNA je možné analyzovat. Celkové množství DNA je ovšem ve vzorcích ejakulátu po vasektomii výrazně nižší než ve vzorcích před vasektomií, právě protože v něm chybí spermie. Tato DNA je navíc náchylnější k poškození zejména, pokud jsou vzorky skladovány delší dobu [2].

Dnešní metody analýzy DNA jsou velmi citlivé a jsou schopné rozpoznat i velmi nízké koncentrace DNA, což umožňuje vytvoření částečného nebo úplného genetického profilu muže. Když je však ve vzorku DNA s velmi nízkou koncentrací či je DNA poškozená, spolehlivost získaných dat se snižuje [3].

Například autoři ve studii [4] analyzovali vzorky ejakulátu před vasektomii a po ní. Tyto vzorky byly skladovány v bavlněné tkanině po dobu 10 let. Autoři uvádějí, že se jim podařilo izolovat dostatečné množství DNA a tu následně využít pro získání genetického profilu s úspěšností 94 %.

Nicméně v podobné studii [2] autoři analyzovali vzorky ejakulátu, které byly uchované v bavlněné tkanině 16 let. Ze všech vzorků ejakulátu před vasektomií bylo možné získat plný genetický profil muže, nicméně ze vzorků ejakulátu po vasektomii se podařilo získat pouze částečný profil, a to s nižší úspěšností. To je pravděpodobně způsobeno nízkou koncentrací DNA ve vzorcích a jejím znehodnocením v průběhu času.

Rozbor ejakulátu je klíčový v řadě kriminalistických případů, jedná se ovšem o komplikovaný obor. Vzorky ejakulátu jsou často odebírány spolu s dalšími tělními tekutinami či ženskými buňkami (v případě vaginálních stěrů), což ztěžuje jejich správné určení. K sestavení úplného genetického profilu se proto často používají další vzorky získané z těla oběti jako krev, sliny a pot.

Další komplikací může být samotný odběr dostatečného množství vzorku na místě činu. Z pochopitelných důvodů bývají někdy vzorky vaginálních stěrů poskytnuty až několik desítek hodin po incidentu. Poté se šance získat dostatečné množství analyzovatelné DNA výrazně snižuje, a to i v případě mužů před vasektomií [5].

Molekulárně biologické metody se neustále vyvíjí a zvyšuje se jejich citlivost. Chceme-li vzorky úspěšně analyzovat, je klíčové je odebrat na místě činu sterilně a v dostatečném množství, provést analýzu co nejdříve a kombinovat různé metody [3].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna