Dotazy a odpovědi

Kazí nám klasický záchod zdraví?

Datum odpovědi: 2. 4. 2023

319

Dotaz:

Dlouho na internetu narážím na tohle téma, že používání klasického záchodu je vlastně špatné pro zdraví, respektive to není přirozený způsob vyprazdňování. Má to nějaké opodstatnění?
Kazí nám klasický záchod zdraví?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Záchody pro polohy vsedě a v dřepu mají své výhody i nevýhody.

2)

Poloha v dřepu může usnadnit vyprazdňování a ulevit od některých obtíží.

3)

Dřep ale nemusí být pohodlný pro hůře pohyblivé a zároveň přináší riziko potřísnění oblečení.
Kazí nám klasický záchod zdraví?
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Abychom mohli tuto problematiku opravdu důkladně probrat, je třeba začít tak říkajíc od podlahy, tj. od záchodů samotných. Existuje hned několik typů záchodů a jejich rozdělení. Můžeme je například rozdělit na suché vs. splachovací, či podle polohy vsedě vs. v dřepu (v Česku typicky označované jako „turecký záchod“, anglicky pak „squatting toilet“) [1] – toto rozdělení je právě nejvíce relevantní pro váš dotaz. Sedací toalety jsou dominantní zejména v Evropě a Severní Americe a jejich historie sahá až do starověkého Říma. Naproti tomu turecké záchody jsou tradičně používané v celé řadě zemí Afriky a Asie, ale i v některých oblastech jihovýchodní Evropy [1, 2].

Výhody a záchody

Sedací toalety jsou často považovány za hygieničtější a pohodlnější, a to zejména pro starší lidi či osoby s omezenou pohyblivostí. Uzavřená nádoba sedacího záchodu také zabraňuje možné kontaminaci oblečení či obuvi během vykonávání potřeby, která hrozí při použití tureckého záchodu (ať už kvůli nezkušenosti, či zažívacím potížím) [2]. Na druhou stranu při používání tureckých záchodů nedochází ke styku pokožky s povrchem záchodu, a tak je i tento typ záchodu v některých kulturách považován za hygieničtější, zvláště v případě veřejných toalet [3].

Dřepy nám svědčí

Bohužel odborná literatura na toto téma není úplně rozsáhlá a většina publikovaných studií trpí některými neduhy, zejména pak malým počtem účastníků (zřídka dosahující vyšší desítky). Je tak potřeba přistupovat k nim obezřetně. 

Zhruba od poloviny do konce 20. století bylo publikováno několik studií zabývajících se anatomií vyprazdňování (defekace) [4–6]. Ty poukazují na fakt, že během pozice vsedě dochází k přiškrcení konečníku puborektálním svalem (jeden ze svalů pánevního dna), dochází tak k zaujmutí výrazně vyššího úhlu mezi konečníkem a řitním otvorem, což může ztěžovat vyprazdňování. 

Na tyto starší publikace navazuje hned několik studií z nedávné doby, které zkoumají vliv polohy, v níž je vyprazdňování prováděno (vsedě vs. v dřepu). Studie na zdravých jedincích dospěly k závěru, že vyprazdňování v poloze dřepu je rychlejší a subjektivně méně náročné [7–9]. Několik dalších studií poukazuje také na možné přínosy při terapii obtíží s vyprazdňováním (hemoroidy, poranění řitní sliznice apod.), kdy změna polohy na polohu v dřepu může přinést úlevu od příznaků a usnadnit uzdravení [10–12]. 

Byť tedy tyto studie často zkoumají jen malý počet lidí, zdají se jejich závěry jednoznačné – pozice v dřepu nám zkrátka svědčí. Proč tedy ale stále používáme sedací záchody? Jak už jsme psali výše, tak sedací záchody mají i řadu výhod včetně pohodlí, čistoty a snadnosti užívání. Přechod na turecké záchody by tak sám o sobě nebyl spásným řešením. Navíc samotné téma vyprazdňování a problémů s ním je obecně ve společnosti nepříliš populární, či přímo tabu [12, 13]. Jedním z možných řešení je tak modifikace již používaných toalet, které umožní kombinovat výhody sedacích toalet s usnadněným vyprazdňováním [8, 10, 14]. V praxi to znamená, že během sezení na toaletě si člověk dá pod nohy několik cm vysokou stoličku, čímž dojde k (částečnému) uvolnění přiškrceného konečníku. 

Dostupná literatura tedy naznačuje, že změna polohy na dřep skutečně může pomoci s problémy s vyprazdňováním, rozhodně se ale nejedná o zázračné řešení na všechny problémy. Pokud vám přijde, že vaše trávení či vyprazdňování není optimální, doporučujeme návštěvu příslušného lékaře (gastroenterolog) a konzultaci s ním. 

Za Zeptej se vědce odpovídal Lukáš 

Zdroje: 

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1chod 

[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Toilet 

[3] https://www.susana.org/en/knowledge-hub/resources-and-publications/library/details/2302# 

[4] https://link.springer.com/article/10.1007/BF02617443

[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2612988/

[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2367636/ 

[7] https://link.springer.com/article/10.1023/A:1024180319005

[8] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30346317/ 

[9] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1757-5672.2009.00057.x 

[10] https://www.pjs.com.pk/journal_pdfs/oct-dec13/269.pdf 

[11] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3623887/ 

[12] https://documents.uow.edu.au/~bmartin/pubs/96tldp.html 

[13] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6432810/

[14] https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0954411919838644

Odpovídal

Ing. Lukáš Pekárek
Helmholtz Institute for RNA-based Infection Research (Würzburg)

Odborná recenze:

Stanford University, School of Medicine

Editace textu:

Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Mohlo by se vám líbit: