Houba Cordyceps opravdu v přírodě existuje, a to dokonce mnoho rozmanitých druhů. Houby Cordyceps jsou parazitické houby, které napadají různé druhy hmyzu.
Jeden druh dělá z mravenců zombie
O parazitické houbě Ophiocordyceps unilateralis, která napadá mravence [1], jsme odpovídali v dotazu na zombie mravence ze seriálu The Last of Us (Dotaz č. 548). Tato houba změní chování napadeného mravence, který vyleze na vysokou větev, kde se zakousne do listu a zemře. Ophiocordyceps pak proroste ven z jeho mrtvého těla a rozeseje své výtrusy daleko do krajiny.
Houba proměňující mravence v zombie však není jediným zástupcem tohoto rodu. Druhů Cordyceps bylo identifikováno více než 750 [2], z nichž více než 35 je studováno pro své možné medicinální účinky.
Tradiční čínská medicína a himálajská viagra
Nejznámější je Cordyceps sinensis, česky housenice čínská, která je využívána v tradiční čínské medicíně. Pěstování této houby v laboratorních podmínkách je však velmi složité [3] a divoce roste jen ve vysokých nadmořských výškách Himálají, kde parazituje na housenkách molů podobně jako zmiňovaný bratranec na mravencích. Hojně studovaný je proto také druh Cordyceps militaris, jenž je velice podobný Cordyceps sinensis, avšak dá se jednoduše vypěstovat v laboratoři na rýži.
Dlouhá léta byla houba Cordyceps používána v tradiční čínské medicíně pro zvýšení sexuální výkonnosti, zpomalení stárnutí, zlepšení imunity a potlačení rakoviny [4]. Pro své domnělé účinky zvyšující libido je také někdy přezdívaná jako „himálajská viagra“.
V západním lékařství se Cordyceps nepoužívá. Avšak vědci z celého světa se pomalu začínají shodovat na tom, že zdraví prospěšné účinky tato houba opravdu mít může. Žádné z nich však nebyly zatím prokázány u lidí a do takové míry, aby se začal proces schvalování pro její registraci jako léčivého přípravku.
Malá molekula cordycepin dokáže divy
Hlavní aktivní látka hub rodu Cordyceps je cordycepin. Jde o malou molekulu, která je zkoumána jako látka s protirakovinnými účinky [4]. Pokusy na myších prokázaly, že cordycepin podávaný myším do tlamy opravdu dokáže zmenšit rakovinný nádor (testováno na nádoru kůže) [5].
Cordycepin dále dokáže působit protizánětlivě. Tato vlastnost opět prokázaná u myší by se mohla využít pro léčbu chronických zánětů u nemocí, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, astma, revma, či atopický ekzém [6]. Z tohoto pohledu se jeví Cordyceps jako takzvaná superpotravina, jejíž požití snižuje celkovou zánětlivost našeho těla. S nižší mírou zánětu je pak také spojováno lepší zdraví srdce a cév.
Další možné účinky cordycepinu, které byly prokázány na myších, jsou snižování cukru v krvi [7–9], což by mohlo být prospěšné při léčbě cukrovky, a pozitivní účinek na zpomalení stárnutí [10]. Zpomalení stárnutí je možná spojeno se sníženou únavou a větším libidem, čehož je využíváno v tradiční čínské medicíně. Všechny tyto účinky se vyznačují lepším přísunem energie do buněk a tkání, což je nyní předmětem dalšího výzkumu.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky požívání houby Cordyceps můžou být zvracení a průjem, a to obzvlášť při nadměrném užití. Na pozoru by se měli mít lidé s těžkými autoimunitními chorobami a cukrovkou 2. typu. Takoví pacienti by měli používání Cordyceps jako doplňku stravy rozhodně nejprve probrat se svým lékařem, jelikož účinky na snížení cukru v krvi se mohou ovlivňovat s dalšími léky na regulaci cukru.
Zázraky nečekejme
Podle mého názoru Cordyceps nevyřeší všechny neduhy a její účinky zázračné nebudou. Pokud se ale kromě myší prokážou v budoucnu její léčebné účinky i u lidí, může tato houba pomoci k menší zánětlivosti těla, lepší imunitě, a možná i k prevenci rakoviny. Čas a další studie ukážou, jak moc prospěšná tato houba opravdu je, a možná se i dočkáme jejího použití v západní medicíně.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Adéla
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1186/1472-6785-11-13
[2] https://doi.org/10.1016/j.fitote.2018.05.010
[3] https://doi.org/10.1080/07388551.2018.1531820
[4] https://doi.org/10.1016/j.phytochem.2008.01.027
[5] https://doi.org/10.1111/j.1440-1681.2004.04108.x
[6] https://doi.org/10.1002/ptr.6890
[7] https://doi.org/10.1155/2018/9150807
[8] https://doi.org/10.3389/fphar.2023.1134429
[9] https://doi.org/10.1016/j.nutres.2015.04.011
[10] https://doi.org/10.1142/S0192415X10008494