Relevantních studií zkoumajících vlivy tryptofanu na lidské tělo existuje řada a jejich počet přibývá [1]. To ale bohužel neznamená, že by na otázku, zda užívání například doplňků stravy obsahujících tryptofan má, či nemá pozitivní vliv na člověka, existovala jasná odpověď.
Co je to vlastně tryptofan? Jde o esenciální aminokyselinu (tedy takovou, kterou tělo neumí samo vyrobit), kterou tělo získává z potravin obsahujících bílkoviny. Tryptofan hraje zásadní roli v různých tělesných procesech, mimo jiné z něj vzniká látka serotonin, tedy hormon, který se podílí na činnosti centrálního nervového a trávicího systému. Serotonin se vytváří z tryptofanu ve střevech a mozku [2]. Mezi další důležité tělesné procesy, kterých se tryptofan účastní, patří jeho rozklad na látku kynurenin imunitními buňkami, což hraje klíčovou roli v regulaci imunitní odpovědi během infekcí a zánětů [3].
Tryptofan je tedy důležitý mimo jiné pro regulaci nálady, chování a imunitní odpovědi. Existují důkazy, že nedostatek tryptofanu během zánětlivých stavů a poruch nálady může mít škodlivé následky [4]. Zároveň neexistují studie, které by prokázaly zásadně negativní efekty na lidské zdraví při konzumaci tryptofanu jako doplňku stravy [5].
Pojďme se tedy podívat na různé studie a pokusit se najít odpověď na to, jestli vůbec pomáhá.
Studie z roku 2008 [6] a 2013 [7] zkoumaly možné příčiny poruchy IBS (z ang. „irritable bowel syndrome“, syndrom dráždivého tračníku) [8]. Možné příčiny zahrnují mimo jiné poruchy ve funkcích serotoninu během trávicího procesu. Vědci zároveň zkoumali rozdíly mezi zdravými jedinci a pacienty s onemocněním IBS. Závěry studie ukázaly vyšší koncentraci kynureninu v krvi pacientů s IBS ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie dále odhalila, že čím více kynureninu a méně tryptofanu v krvi, tím horší příznaky IBS [6].
Další oblastí, ve které se vliv tryptofanu zkoumá, jsou poruchy nervového systému, jako Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Tryptofan se nejen podílí na výrobě serotoninu, ale také je přeměňován na další neurologicky aktivní látky. Navazující procesy jsou řízeny lidským imunitním systémem a jejich chybná regulace může úzce souviset právě s poruchami nervového systému [12]. Existuje tedy spojitost mezi tryptofanem a těmito poruchami, ovšem opět není prokázáno, že by užívání tryptofanu jako doplňku stravy fungovalo pro jejich prevenci či léčbu.
Dále je zkoumán i vztah mezi spánkem, stravou a tryptofanem. Základem pro diskusi o tomto problému je cesta vzniku hormonu melatoninu ze serotoninu, který je tvořen právě z tryptofanu, jak už jsme si řekli výše [13]. Melatonin je sloučenina s mnoha biologickými účinky, zodpovědná za regulaci denních rytmů a ovlivňující imunitní a reprodukční systém, pohyblivost trávicího traktu a dalších trávicích procesů. Hormony serotonin a melatonin spolu řídí spánek a cirkadiánní rytmy (biologický rytmus s periodou o délce přibližně 24 hodin – pravidelně se opakující změny fyziologických funkcí, např. tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod.) u lidí. Tryptofan je, jakožto látka důležitá pro jejich výrobu, často používán pro léčbu poruch spánku [14].
Obecně je tedy jasné, že tryptofan hraje v lidském těle důležitou roli a jeho nedostatek může způsobit různé problémy, avšak studii zabývající se četností nedostatku tryptofanu v populaci se nám nepodařilo dohledat. V rámci užívání doplňků stravy obsahujících tryptofan je potřeba se zamyslet nad několika otázkami. První je jeho biodostupnost, tedy množství látky, které se do těla dokáže z podané formy vstřebat v porovnání s celkovým podaným množstvím. U látek s nízkou biodostupností hrozí, že většina podané látky se zkrátka z těla vyloučí bez jakéhokoliv účinku. Několik z výše citovaných studií testovalo právě ústně podávanou formu tryptofanu [5, 9, 14], a lze tak předpokládat dostatečnou biodostupnost. Druhou otázkou je složení doplňku stravy – je nutno brát v potaz, že u doplňků stravy není složení kontrolováno tak jako u léčiv. Dokud se ale bude užívat v rámci doporučeného dávkování, nemělo by mít žádné negativní účinky.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Filip
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1080/10408398.2017.1357534
[2] https://doi.org/10.1007/s12017-008-8039-9
[3] https://doi.org/10.1017/S1462399406000068
[4] https://doi.org/10.3390/ijms22095005
[5] https://doi.org/10.1093/jn/134.6.1633S
[6] https://doi.org/10.1111/j.1365-2982.2008.01195.x
[7] Żelowski, Andrzej, et al. „Irritable bowel syndrome–diagnostics and treatment principles.“ Paediatrics and Family Medicine 9.3 (2013): 250.
[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK534810/
[9] https://doi.org/10.3945/ajcn.111.028589
[10] https://doi.org/10.1002/oby.20491
[11] https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2007.11.037
[12] https://doi.org/10.1038/nrn3257
