Maltodextrin se vyrábí částečným naštěpením škrobu. Do potravin se nedává za účelem slazení (jeho sladivost je pouze 2–4 % v porovnání se stolním cukrem, sacharózou), ale pro zlepšení vlastností potravin (zejména struktury) a například i jako nosič nekalorických sladidel. Stejně jako škrob se maltodextrin skládá z jednotek nejjednodušší formy cukru, glukózy, na které je v trávicím traktu štěpen, a přispívá tak ke zvýšení glykémie (hladiny glukózy v krvi) [1–3].

Glykemický index vyjadřuje, jak rychle se zvýší hladina glukózy v krvi během dvou hodin po snězení pokrmu se sacharidy. Hodnotě 100 odpovídá glukóza, někdy bílé pečivo (obsahující škrob) [4]. Glykemický index maltodextrinu se udává 105–110, což souvisí s tím, že se jedná o částečně naštěpený škrob, jehož glukózové jednotky jsou po příjmu do těla v trávicím traktu dostupnější [3].

Existuje ale i tzv. rezistentní (odolný) maltodextrin, který se připravuje modifikací maltodextrinu. Při tomto procesu vznikají vazby, které není lidské tělo schopno rozštěpit. Tento rezistentní maltodextrin tak ke zvyšování glykémie nepřispívá, působí v trávicím traktu jako vláknina [5, 6]. To by ovšem bylo na potravině explicitně uvedeno.

Otázkou je, zda byl skutečně na vině maltodextrin, nebo nějaké další složky potraviny. Označení „diapotravina“ neznamená, že je diabetici mohou konzumovat v neomezené míře a bez dalšího zkoumání složení. Například různé „DIA“ sušenky sice nemají ve složení napsáno „cukr“, ale místo sacharózy obsahují fruktózu, která má sice vyšší sladivost (117–175 % v porovnání se sacharózou [7]) a nízký (23) glykemický index [7], ale k nárůstu glykemie přispívá, stejně jako v sušence obsažený škrob.

Bohužel potraviny s označením „DIA“ nepodléhají žádné legislativě. Od roku 2012 není povoleno uvádět na obalu „Vhodné pro diabetiky“, ale názvy výrobků začínající na DIA zakázat nelze. Také je povoleno tvrzení „vhodné i pro diabetiky“, pokud je toto tvrzení pravdivé [8]. „DIA koutky“ jsou pouze marketingovým tahem obchodníků.

Obsažený maltodextrin tedy glykémii zvýšit mohl. Nicméně, je vždy potřeba sledovat celkový obsah sacharidů ve výrobku (kde bude zahrnut i maltodextrin) a ujistit se, zda ve výrobku obsažená sladidla zvyšují či nezvyšují glykémii: Neenergetická (nekalorická) sladidla nezvyšují glykemii vůbec (sacharin, aspartam, acesulfam K, sukralóza, inulin v čekankovém sirupu) [9, 10]. Další často obsažená náhradní sladidla se řadí mezi cukerné alkoholy. Najdeme je na potravině v tabulce výživových hodnot v kolonce „sacharidy – z toho polyoly“. Mají nízký glykemický index (např. maltitol, xylitol), ale glykémii se zpožděním zvýší. Erythritol má tak nízkou energetickou hodnotu i glykemický index, že glykémii téměř nezvyšuje [11].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Evča