Kroupy skutečně padají převážně přes den, v noci jen vzácně. Pojďme si popsat, jak ke vzniku krup dochází. Z tohoto popisu bude jasné, proč tomu tak je.

Mraky jsou tvořené malými kapkami nebo krystalky ledu. Kroupy se tvoří ve vysokých bouřkových mracích nazývajících se kumulonimbus. Tyto mraky mohou být až několik kilometrů vysoké a mohou tak zasahovat do horních vrstev troposféry (nejnižší vrstva atmosféry), kde je teplota hluboko pod bodem mrazu. Teplotní rozdíly mezi spodní a vrchní částí takových mraků mohou být až 80 °C.

Díky velkým teplotním rozdílům jsou ve vysokých bouřkových mracích i rychlé vzestupné vzdušné proudy, a to až několik desítek metrů za sekundu. Pokud jsou tyto vzdušné proudy dostatečně silné, mohou donést kapičky vody až do části atmosféry, kde je teplota nižší než 0 °C. V těchto vrstvách vodní kapky zmrznou. Ledové krystalky se díky vzestupným a sestupným proudům opakovaně pohybují mezi nižšími a vyššími vrstvami a nabalují na sebe přemrzlé kapky vody, čímž se vznikající kroupy zvětšují a nabývají na velikosti.

Při dosažení určité hmotnosti kroupy začnou padat k zemi; vzdušné proudy je už neunesou. V případě tzv. supercelárních bouří (hovorově supercel), které jsou charakteristické silnými rotujícími vzestupnými proudy a slabými sestupnými proudy, mohou kroupy v mracích nabrat obří rozměry, než spadnou na zem. Občas se může stát, že kroupy stihnou po cestě k zemi roztát. To můžeme poznat podle velkých, těžkých a studených kapek při bouřce, obvykle těsně před kroupami nebo po nich. 

Jak bylo popsáno – ke vzniku krup je zapotřebí silných vzdušných proudů, které vznikají v důsledku velkých teplotních rozdílů. Přes den jsou zemský povrch a spodní část troposféry silně rozehřáté, teplotní rozdíly mezi spodní a vrchní částí bouřkových mraků jsou tak vysoké. V noci ovšem teplota spodní části výrazně poklesne, a tak nejsou vzdušné proudy obvykle dostatečně silné na to, aby došlo ke vzniku krup, které by dopadly až k zemi. Přesto může k silným vzestupným proudům a tvorbě krup docházet i v noci. Jde o případy rychle postupující studené fronty, která před sebou vytlačuje relativně teplý vzduch do výšky (oblasti vynucených výstupů teplého vzduchu vzhůru před přitékajícím studeným vzduchem, viz Elektronický meteorologický slovník). V těchto případech vznikají bouřky i v noci a mohou vypadávat i kroupy. Jedná se však ve srovnání s letním krupobitím o velmi vzácné případy – například v roce 2022 se noční krupobití (mezi 21:00 a 6:00) objevilo na území České republiky zhruba desetkrát, což je jen několik málo procent z celkového počtu výskytů.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Zdroje:

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-374266-7.00008-1

https://doi.org/10.1016/S0074-6142(10)09914-6

Heslo: „bouřka studené fronty“, Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 25.07.2023]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz