Slatě (druh rašeliniště zásobený pramenitou vodou) se typicky nacházejí v mělkých sníženinách, ve kterých se hromadí studený vzduch. Ten je těžší než teplý vzduch, stéká v noci z okolních svahů a hromadí se v údolí. Tomuto nahromadění se říká jezero studeného vzduchu [1]. Vzhledem k tomu, že se slatě nacházejí většinou na horách, bývá tento vzduch opravdu studený. V případě, že je slať buď dobře chráněna před větrem lesem v okolí, nebo prostě ten den málo fouká vítr, může studený vzduch v údolí slatě vydržet hodně dlouho. Odborně se takovým místům říká mrazové kotliny [2], protože v zimě, kdy se ledový vzduch na slati udržuje dlouho, může teplota klesat hluboko pod bod mrazu. Ale pod tento bod se může v těchto kotlinách dostat teplota vzduchu i v létě. 

Ochlazování je nejintenzivnější v zimě při jasné obloze a slabém větru, kdy země rychle ztrácí teplo vyzařováním a od ní se ochlazuje tenká vrstva vzduchu při zemi. Díky slabému větru se vzduch nepromíchává a vzniká tak silná teplotní inverze neboli rychlý nárůst teploty s výškou. Takto prochlazený vzduch pak stéká z kopců do údolí. Podobné ochlazování se děje i v noci, a proto můžeme potkat jezera studeného vzduchu v údolích či kotlinách i v létě.

Svou roli může hrát i to, že má mokrá rašelina malou tepelnou vodivost, a tak se pomalu prohřívá, udržuje si tak i v létě chladnější mikroklima.

Typickým příkladem jsou české slatě na Jizerce, na Šumavě, ale např. i v Hostýnských vrších [3], kde teploty často klesají k rekordně nízkým hodnotám naměřeným v ČR.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas

Zdroje:

[1] http://slovnik.cmes.cz/heslo/1415

[2] http://slovnik.cmes.cz/heslo/1717

[3] http://www.cmes.cz/sites/default/files/MZ_2020_2_30-32.pdf

[4] https://meteo-sumava.cz/clanky/2021/v-lednu-padly-teploty-i-pod-25c/

[5] https://meteo-sumava.cz/clanky/2021/srpen-prinesl-jen-velmi-slaby-mraz/

Další čtení prověřené autorem:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10805121298-gejzir/219562235000010/cast/683113