Prach na Marsu je jiný

Tato otázka vzniká z důvodu, že si situaci na Marsu představujeme z naší perspektivy na Zemi – zařízení, která zde používáme, a zdejší fyziky. Na Marsu některé věci fungují jinak.

Například prach je zde díky elektrostatickému náboji „lepivý“. Navíc je velmi jemný, asi jako mouka. Smeták by tedy musel být velmi kvalitní, aby jej dokázal odstranit. V nízkém atmosférickém tlaku Marsu (asi 1 % pozemského) pak prach „nepoletuje“ kolem v oblaku, ale okamžitě sedá zase zpět na povrch. Stěrač by také příliš vhodný nebyl, jelikož marsovský prach je velmi ostrý (abrazivní) a panely by spíše poškrábal [1].

Další problém je energie. Smeták či stěrač je potřeba v situaci, kdy energie není dostatek, protože panely jsou zaprášené. Takovýto pohyblivý mechanismus by byl poměrně náročný na spotřebu a je otázka, jestli by na jeho pohon byl v bateriích ještě dostatek energie.

Je to moc složité

Hlavní problém je ovšem komplexnost a hmotnost systému. Dostat jakýkoliv materiál na Mars vyžaduje až 20× více paliva než u srovnatelného nákladu na oběžnou dráhu Země. U každého mechanismu se tak pečlivě zvažuje zisk vs. náklady.

Stírací mechanismus pro poměrně velkou plochu panelů by musel být také velký, což by stálo dost peněz navíc, a reálně by to možná ani nepřineslo užitek. Samotný mechanismus by totiž kvůli prachu nemusel spolehlivě fungovat – je to další místo, kde se něco může pokazit.

Pravděpodobnost prachových bouří na Marsu je navíc relativně nízká. Vzhledem k plánovaným trváním misí v řádů jednotek měsíců je celkem nízká šance, že bouře přijde a misi ohrozí. Pokud pak přijde v době, kdy má sonda už svůj vědecký program splněn, tak je to vlastně jedno. I když smutek samozřejmě chápu [2].

Závěr

Bylo by určitě lepší z těchto úžasných strojů vytěžit více, nicméně v tomto případě asi potenciální riziko nedokáže obhájit dodatečné náklady pro další mechanismus.

Pro Zeptej se vědce odpovídal David