Odpovědět na otázku, zda je botox užívaný jak v kosmetické medicíně, tak i při léčbě hyperhidrózy (patologicky nadměrného pocení) karcinogenní, není jednoduché.

Všechny látky můžeme podle klasifikace karcinogenity rozdělit do různých skupin od potvrzených karcinogenů pro lidi po pravděpodobně nekarcinogenní látky pro lidi [1]. Nic není stoprocentní, a proto ani u botoxu nemůžeme říct, že – lidově řečeno – rakovinu nezpůsobí. Botulotoxin, mezi lidmi známý jako botox, je látka tvořena bakterií Clostridium botulinum, která se přirozeně vyskytuje ve zkaženém jídle, nejčastěji v konzervách a zavařeninách, ale i v dalších zkažených potravinách. Není vůbec pravdou, že potravinu kontaminovanou touto bakterií poznáme jen podle nafouknutého víčka. Je to mýtus a C. botulinum se může nacházet i v nádobách vypadající na první pohled v pořádku. Mechanismus účinku botoxu je nám znám. Působí na úplném konci nervu, v místě, kde dochází ke styku nervu a cílové buňky. Tlumí uvolňování látky (neurotransmiteru acetylcholinu), která buňce dovolí vykonávat její činnost, z nervových zakončení. Když se tato látka neuvolní, buňka nemůže vykonávat svoji činnost a je nečinná. Pro léčbu hyperhidrózy je tento útlum převodu nervového signálu vítán, protože potní žláza je botulotoxinem tlumena a nedostane informaci o tom, že má tvořit pot [2–5]. Botulotoxin neovlivňuje metabolismus čili tvorbu energie a látek pro buňku důležitých, ani štěpení cukrů, tuků a odbourávání starých a poškozených částí buňky, což je jedním z ukazatelů, že je to látka pravděpodobně nekarcinogenní. Také nenarušuje genetickou informaci buňky. Právě narušení metabolismu a poškození genetické informace jsou nejvíce rizikové pro vznik nádorové buňky.

Pokusím se nyní velmi stručně vysvětlit, jak taková nádorová buňka může vzniknout a jak karcinogenní látky zasahují do vzniku takové buňky. Existuje mnoho teorií, jak se zdravá buňka může stát buňkou nádorovou. Každá buňka má řadu ochranných faktorů. Zaprvé ji kontrolují, zda je ještě zdravou, a zadruhé, pokud narazí na chyby, které se dají opravit, tak je opraví a odvrátí tak vznik rakoviny. Pokud tyto kontrolní mechanismy usoudí, že je s buňkou něco v nepořádku a problém se nedá vyřešit, tak buňku zabijí. Denně se v těle objeví mnoho takto poškozených buněk, ale díky těmto mechanismům a imunitnímu systému, který nádorové buňky taky umí odhalit, jsou tyto buňky zahubeny dříve, než by se mohlo nádorové onemocnění projevit. Tento mechanismus ale není bezchybný, a i kdybychom žili ten nejzdravější život, tak bychom se s největší pravděpodobností dožili své rakoviny. Bohužel se kolem nás nachází látky (již zmíněné karcinogeny), které škodí těmto kontrolorům vzniku nádorového onemocnění, a tak jsou v současné době tato onemocnění velmi častá. Kromě vnějších faktorů podporujících vznik nádorového onemocnění máme i genetický předpoklad k jejich vzniku. Jsou to právě geneticky oslabené mechanismy vnitřní kontroly, o kterých jsem psal výše. Proto u některých jedinců může nádorové onemocnění vzniknout již v mladém věku, zatímco u jiných až ve věku důchodovém [6].

Z tohoto výkladu je snad nyní již jasné, že není jednoduché říct, zda je botox karcinogenní či nikoliv, protože zde roli hraje velká spousta faktorů od mechanismu účinku botoxu až po obranou výbavu každého člověka. Za posledních 20 let nicméně nebylo klinicky pozorováno žádné propuknutí nádorového onemocnění po aplikaci botulotoxinu z terapeutických důvodů při hyperhidróze, navíc klasifikace WHO botox do seznamu karcinogenní látek nezařazuje [7, 8].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Lukáš